V předvánočním čase jsme se vypravili na první lyžovačku až do „dalekého“ střediska Stubai. Mělo to dva důvodu. Jednak stav sněhu na rakouských horách nebyl nic moc, a tak jsme si lyžovačku posichrovali ledovcem a jednak jsme na Stubai ještě nebyli. Také počet účastníků se mírně zredukoval. Tradiční lyžaři Jajča a David Slívovi doléčovali zranění kotníku z badmintonu a Pepíček Andrýs měl bolavé kolínko z minulé lyžovačky na Tuxu.
Na čtvrteční cestu dlouhou 875 km z Ostravy směr Rakousko jsme nakonec vyrazili v ryze pánské jízdě Já (Radim) a Honza. Před Vídni si k nám připojili Škrabalovi ve složení Jirka, Jitka a Pavča. Cesta ubíhala velmi svižně, a tak po jedenácté jsme se ocitli ve Stubaiské kotlině. Pro půldenní lyžování jsme si zvolili menší středisko Schlick 2000. Celý čtvrteční den nás doprovázelo slunečné, ale mrazivé počasí a prázdné sjezdovky. Parádní rozlyžování.
Ubytování jsme měli zajištěno nedaleko lanovek na Schlick ve městečku Fulpmes. Malé ale pěkné ubytování. Poseděli jsme, něco polili a aj bůčky se na stůl dostaly.
Páteční a sobotní den patřil lyžování přímo v srdci Stubaie (Stubaier Gletscher). Obě rána nás trochu vystrašila teplota -18 st. v horní části sjezdovek. Proto se ani Jirka Škrabal netlačil na otevření lanovek. Odjezd byl s námořnickou rozvahou. Velmi nízké teploty po oba dny trochu otupilo sluníčko a bezvětří. I tak nejtepleji bylo vždy kolem 13 hodiny a to -15 st.. My se mrazu nezalekli a lyžovali jsme až do zavření střediska. Je pravdou, že jsme navýšili počet navštívených hospod, ale nebylo kde spěchat. Sjezdovky byly poloprázdné, parádně upravené a moc jsme si užili. Sobotní večer jsme zakončili návštěvou vánočních trhů v Innsbrucku. Okoštovali jsme místní punč a prošli místní trhy plné žrádla, pití a neskutečných tretek.
Nedělní dopoledne jsme se na lyžovačku vrátili na Schlick 2000 a ve 13 hodin zamířili poloprázdnými dálnicemi směr domov. Tož nebylo to špatné :-).
