Naleznete zde pár naplánovaných tipů na cyklo nebo turistické výlety. Stačí se ješn začíst a vybrat si klam by jste chtěli.
Ubytování – Bled a z5
Délka trasy: 48 km
Převýšení: 740 m
Ubytování – Lago di Fusine (Itálie) a z5
Délka trasy: 38 km
Převýšení: 440 m
Výjezd na sedlo Vršič
A začneme z vostra. Tohle bude asi velmi diskutovaná etapa.
Nejvyšší slovinské silniční sedlo Vršič (1611 m.) se nachází v Julských Alpách v severozápadním Slovinsku. Silnice z Kranjské Gory do sedla Vršič má 24 číslovaných zatáček. Z Kranjské Gory je to do sedla 12 km s prům. sklonem 6,8 % a posledních 9 km prům.sklonem 9 %.
Z Kranjské Gory kličkuje horská silnice přes 24 serpentin do výše 1611m. Nejdříve ale „Vršišska cesta“ dvakrát překříží řeku Pišnica a poté je to již kousek k 1. číslované zatáčce, která leží ve výšce 911 m. necelé 3 km za Kranjskou Gorou. Zatáčky z této strany jsou zvláštní tím, že jsou vydlážděné kostkami. V 8. zatáčce (1129 m.) je odbočka k pravoslavné dřevěné kapli „Ruská kapelica“, která byla postavená v roce 1916 na památku ruských vojáků, kteří byli pohřbeni lavinou při stavbě této silnice. Poslední 24 zatáčka na severní straně pak leží ve výšce 1566 m., kousek od parkovišti na vrcholu sedla. Tato cesta je od roku 2006 se nazývá také jako Ruská cesta („Russian Road“) na počest ruských zajatců, kteří stavěli tuto cestu.
Bovec – duatlon day
Poloha Bovce musí nadchnout snad každého: nádherné scenérie kopců v okolí, leckdy šplhající do výšky vysoko nad 2 000 metrů, jsou společně s nebem, schopným se během chvilky z azurové modře přebarvit do hrůzostrašných bouřkových barev, přímo filmovou kulisou. A do toho všeho Soča, řeka disponující takovou barvou, že si člověk říká, že to snad ani není možné. Ale k té se ještě později dostaneme, protože je samozřejmě jedním z lákadel, jež se zde turistovi nabízí.
My jsme si vybereme dvě aktivity poblíž tohoto malebného údolí.
Prestreljeniško okno – turistika
Jako první zdoláme krátkou túru do výšky cca 2.499 m.n.m. kde se nachází „Prestreljeniško okno“. Nebojte cestu nahoru zdoláme lanovkou a pak vrstevnicí dojdeme k samotnému oknu. Cesta není nikterak náročná a je dlouhá jen kolem tří kilometrů. Cestu dolů pak určíme na místě. Buďto pěškobusem nebo opět na pražáka lanovkou.
Popis cesty hore a dole
První slovinská rodinná via ferrata vedoucí skrz strmou stěnu Prestreljenika. Začíná v Sedlu a končí v Prestreljenikovu oknu. Ferrata nabízí ohromující výhledy od Slovinské nejvyšší hory Triglav až po pobřeží Jaderského moře a pro děti bájné legendy o P. okně a ďáblu, toť přibližný překlad oficiálního textu zřizovatele ferraty. Celá ferrata je výborně jištěna fixními ocelovými lany, kramlemi a pomocnými výseky do skály (nejlépe jištěná Slovinská ferrata). Ferrata začíná hned za rozcestím k vrcholu Prestreljeniku. Hned na začátku ferraty je třeba překonat zlom a dostat se z východní strany na jižní stěnu. V této stěně vede ferrata traverzem, s občasnými sestupy níže a výstupy výše, až k samotnému Prestreljenikovu oknu. Nachází se zde jen pár exponovanějších míst, kde se stoupá po kramlích kolmo vzhůru puklinou. Na konci ferraty u P. okna se nachází zápisová kniha a výhled skrz okno na italskou stranu. Od okna ferrata chvíli klesá až suťovému svahu, kde končí.
Od okna je třeba sestoupit pomocí fixních lan k suťovému svahu. Zde zleva ústí chodecká trasa pod stěnou Prestreljeniku k oknu a vpravo prudce dolů se nachází sestupová cesta k lanovce. Po chvíli následuje rozcestí, na kterém se lze vydat vlevo k lanovce nebo vpravo na vrchol Kanin. Návrat k lanovce pak vede suťovým polem až dolů k výchozímu bodu u lanovky. Pozor na časy posledních odjezdů lanovky!
Kolmo trasou Bovec – Alpe Adria Trail – Bovec
Pak bychom nasedli na kolo a projeli bychom se kolem krásným údolím řeky Soči. Nic náročného. Celková délka 27 km (v případě času můžeme mírně přidat) s výškovým převýšením 480 metrů. A to bude v teto den vše. Ale to jsme měl říci já…..
Výstup na vrchol Mala Mojstrovka
Mala Mojstrovka patří k nejoblíbenějším cílům túr v Julských Alpách. Není čemu se divit, vždyť se od průsmyku Vršič za dvě hodinky dostaneme po normální cestě (lemované sutí) až na vrchol. Nesrovnatelně zajímavější je však horolezecká stezka vedoucí po severní stěně, nepříliš obtížná, ale opravdu vzrušující.
Popis:
Od sedla Vršič (1611 m) jdeme krátce po silnici severním směrem, potom po dobré cestičce doleva – šikmo vzhůru do sedla Vratica. Zde se držíme vlevo a sledujeme značenou stopu, která stoupá po úpatí skály. Příkrý, dobře jištěný komín vytváří pěkný úvod horolezecké stezky. Dále stoupáme doprava po výrazném skalním můstku až k celému systému skalních můstků. Částečně jištěné skalní stupně vedou na plochý východní hřeben, po němž se bez problémů dostaneme až na vrchol hory Mala Mojstrovka.
Vrchol poskytuje působivý panoramatický rozhled na nejvyšší vrcholky slovinských Julských Alp. Téměř hned za mohutným vrcholem Prisojnik (2547 m) vyhlíží „monarcha“ těchto hor, pověstmi opředený Triglav (2864 m), přesně východním směrem proráží protažený zubatý hřbet Škrlatica (2740 m) a konec hřbetu tvoří souměrný pyramidový vrchol Špik (2462 m).Sestoupit můžeme po strmém jižním hřbetu do sedla vysoko nad Vršičem. Odtud pokračujeme vlevo do skalního žlabu a poté sestoupíme po svahu s jemnou sutí na silnici vedoucí zpět do sedla Vršič.
Základní trasa: Vršič – M. Mojstrovka 31/2 hod., zpět 21/4 hod.; celkem 53/4 hod.
Druh treku/túry: 1-denní, Výstup na vrchol
Obvyklý počet dní: 1
Délka: 6 km
Vhodné měsíce: VI, VII, VIII, IX
Nejvyšší bod: 2333 m
Celkové převýšení: 920 m
Obtížnost: Mírně náročný
Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: feratka
Výstup na majestátní Mangart
Z chaty Koča na Mangrtském sedlu můžeme na Mangrt vystoupit feratou Slovinskou cestou (Slovenska pot): od chaty se dáme po Mangrtském chodníku a po chvíli dorazíme na Mangrtské sedlo (2055 m, dosažitelné též vozidlem, závěr cesty je pouze jednosměrný, přímo pod sedlem je možno parkovat. Použití horské silničky je v sezoně za poplatek, vjezd do horních partií doporučujeme zkušeným řidičům pouze za dobrého počasí. I samotný autovýlet do sedla a procházka po náhorní planině již bude pro mnohé velkým zážitkem). Dále pokračujeme podle značení až k severozápadnímu úpatí Mangrtu. Odtud se dáme vpravo zajištěnou stezkou až těsně pod vrchol a poté na vlastní vrchol. Tuto variantu lze doporučit spíše zkušenějším návštěvníkům hor.
Druhou možností je výstup z chaty Koča na Mangrtském sedlu na Mangrt normálkou: stejně jako u předchozí varianty vystoupáme k severozápadnímu úpatí Mangrtu, na rozcestí se dáme podle značení vlevo Mangrtskou severní stěnou na východní hřeben. Odtud je možné směrem od východu pohodlně dosáhnout vrcholu. V těchto místech je povoleno překročení italsko-slovinské hranice. Italská varianta není tak náročná jako Slovinská varianta a je vhodná pro sestup.
Název anglicky: Ascent of Mangrt
Základní trasa: Koča na Mangrtském sedlu – Mangrtské sedlo –
Mangrt
Druh treku/túry: 1-denní, Výstup na vrchol
Obvyklý počet dní: 1
Délka: 6 km
Vhodné měsíce: VI, VII, VIII, IX
Povolení, poplatky, omezení, zákazy: ne
Nejvyšší bod: 2677 m
Celkové převýšení: 800 m
Obtížnost: Mírně náročný
Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: ferata
Soutěsky a vodopády
Soutěska Vintgar
Ve východní části Triglavského národního parku se nachází jedna z největších přírodních pozoruhodností Slovinska, soutěska Vintgar. Ohledně původu jejího zvláštního jména panují nejasnosti. Jedna teorie se přiklání k odvození názvu od tvaru soutěsky, jenž částečně připomíná tvar sklenky na víno. V každém případě se tu řeka Radovna postarala o vytvoření čarovných zákoutí, která vypadají takřka jak z jiného světa. Soutěska je díky specifickým klimatickým podmínkám plná bujné vegetace, některé rostlinné druhy se zcela liší od flory běžně se vyskytující v bezprostředním okolí. Svěží zeleň, mohutná skaliska a křišťálově čistý tok řeky Radovny tvoří dokonalou kombinaci. Kdyby se na tomto úžasném místě objevil bájný jednorožec nebo skupina tančících víl, patrně by to nikoho moc nepřekvapilo.
Soutěska je hluboká okolo 100 m a vine se do délky 1600 m. Lze ji projít prostřednictvím naučné stezky, kterou tvoří řada dřevěných chodníčků a mostků, jež křižují řeku Radovnu. Na konci soutěsky čeká návštěvníka pomyslná třešinka na dortu – 13 m vysoký vodopád Šum. Součástí stezky jsou i dvě vyhlídky, vytvořené lidskou rukou.
Vodopád Boka
Vodopád Boka (slap Boka) – leží několik kilometrů západně od městečka Bovec. Je 106 m vysoký a 30 m široký a jedná se tak o nejvyšší slovinský stálý vodopád. Nejvelkolepější je v jarních měsících, kdy je napájen množstvím vody přitékajícím z rozlehlých kaninských planin, na nichž rychle odtává vysoká sněhová pokrývka. Přístupová cesta k vodopádu vede přes most Boka, odkud se vám naskytne působivý pohled na místní největší turistickou atrakci.
Vodopády Martuljek
Asi tři kilometry východně od Kranjske Gory leží vesnička Gozd-Martuljek. Právě ta je častým výchozím bodem pro pěší výstupy k vodopádům na stejnojmenném potoce Martuljek. Spodní vodopád (Spodnji Slap) je možné spatřit po nenáročném stoupání lesem podél potoka, kdy je občas třeba přeskočit nějaký ten oblázek. Menší z obou vodopádů je dlouhý asi 30 m a překonává skálu mezi stromy v temné rokli. Následuje další stoupání do kopce, kde je třeba v závěrečné pasáži překonat krátký úsek po zajištěné cestě via ferrata skalnatým komínem, aby si člověk mohl plně vychutnat pohled na celý Horní vodopád (Zgornji Slap). Z malé plošinky je vidět, jak vodopád padá přes holou 100 m vysokou skálu i na okolní krajinu.
Nachází se tady krátká ferrata, na které otestujeme jak na tom vlastně jsme. “ Ferrata se nachází na pravé straně vodopádu (dle směru toku). V první části vede po skalnatém svahu pod průrvu, kterou se stoupá vzhůru. Na konci průrvy se nachází vyvýšené místo, odkud je výhled na vodopád, lze odtud sestoupit až na oblázkovou plošinu těsně pod vodopád. „.
Vodopád Peričnik
Jakmile dojdete až k vodopádu Peričnik, překvapí vás, že jsou to vlastně vodopády dva. Horní vodopád dosahuje výšky 16 metrů a z druhého voda padá dokonce až z 52 metrů. Tím však překvapení nekončí. Vodopád Peričnik nabízí turistům také malou raritu, a to možnost projít i za padající vodou, kde vede úzká římsa. Bez pláštěnky se to však nedoporučuje, neboť musíte počítat s vydatnou sprškou větrem odváté padající vody.
Vodopád Savica
V odopády Savica leží v srdci Triglavského národního parku. V lese jsou dobře ukryté a z dálky nejsou vidět. Jednoduše se k nim ale dostanete po značené turistické značce.
Savica má dvě ramena, která dohromady připomínají písmeno A. Uvidíte jak menší vodopád Mali Savica měřící 25 m, tak okouzlující velký vodopád, který už dosahuje necelých 80 m a padá do kruhového jezírka. Pohled je prostě úžasný, ačkoliv se do těsné blízkosti vodopádů bohužel nedostanete. Na vrcholu, kam vede turistická značka, najdete altánek a krátkou cestičku měřící tak 30 m zakončenou ocelovým plotem. Nikdo se tak nedostane dál než sem.
Bled a jehgo okolí
Bledské jezero (slovinsky Blejsko jezero) je jezero, které leží na severozápadě Slovinska. Vzniklo na konci poslední doby ledové roztáním Bohinjského ledovce. Jezero nemá žádný významný přítok, zásobují jej především podzemní zřídla. Tektonický původ prozrazují termální prameny v jeho severovýchodní části. Ty způsobují, že voda v jezeře je příjemně teplá – až 26 °C (jedno z nejteplejších alpských jezer), takže umožňuje koupání přes celé léto až do září.
Jezero vzniklo před 14 tisíci lety při ústupu Bohinjského ledovce. Na délku měří 2,12 kilometru a na šířku 1,38 km. Maximální hloubka činí 30 metrů. Kolem jezera vede 5.5 kilometru dlouhá pěší stezka. Jezero se využívá pro koupání.
Bledský hrad se vyvinul z někdejší románské věže, která zde patrně stála na přelomu 10. a 11. století. V pozdním středověku přibyly další věže a opevnění. Další budovy vyrostly v barokní době. Hrad má dvě nádvoří. Nejcennější dochovanou stavbou je kaple ze 16. století, barokně upravená kolem roku 1700, kdy vznikly iluzionistické fresky.
Bledský ostrov V jezeře leží ostrov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Archeologové na ostrově objevili stopy osady z 11. až 8. století před Kristem a slovanská kultovní místa z 9. a 10. století po Kristu se základy předrománské kaple. Trojlodní románská bazilika zde byla založena roku 1142. V 15. století byla goticky upravena a v roce 1509 ji poničilo zemětřesení. Současný vzhled kostela je barokní ze 17. století. Uvnitř se nachází zbytky gotických maleb a gotická soška Panny Marie, Hlavní oltář je z roku 1747. Tři boční oltáře z černého mramoru jsou z roku 1700. Nad kostelní lodí je instalován i tzv. zvon přání (dle tradice nutno třikrát zazvonit pro splnění přání). Zvonice vedle kostela pochází z 15. století a má výšku 54 metrů.
Bohinjské jezero
Bohinjské jezero (slovinsky Bohinjsko jezero, německy Wocheinersee) je největší jezero ve Slovinsku, když nepočítáme nestálé Cerknišské jezero. Leží v nadmořské výšce 525 m. Má rozlohu 3,18 km², je 4,35 km dlouhé a 1,25 km široké a pobřeží má délku 10,9 km. Dosahuje maximální hloubky 45 m. Jezero je ledovcovo-tektonického původu: prohlubeň vznikla intenzivním erozním působením ledovce. Ve východní části jezera se nacházejí četné morény. Hlavním přítokem jezera je řeka Savice napájená z Černého jezera, která se v západní části probíjí balvanovými morénami a u osady Ukanc se rozlévá v Bohinjské jezero. Jde o průtočné jezero, vytéká z něj druhá nejkratší řeka ve Slovinsku, řeka Jezernice, která se po méně než stech metrech slévá s z levé strany přitékající Mostnicí v Sávu Bohinjku. Na severním okraji jezera se nachází větší množství krasových pramenů, nejznámější z nich je Govic.
Na konci poslední ledové doby byla hladina jezera o 16 metrů výše než dnes a jezero sahalo až do dnešní Staré Fužiny.
Jezero vzniklo po ústupu Bohinjského ledovce, kterým bylo vytvořeno v poslední době ledové. Během dlouhých období dešťů se hladina zvyšuje o 2 až 3 metry. V létě se teplota vody vyšplhá až na 22 °C, což spolu s čistotou jezera vede k tomu, že je používáno ke koupání. V zimě se hladina jezera mění na velké ledové kluziště.
Zelenci
Úžasné místo s krásnou scenérií. Jedná se o soustavu termálních jezírek poblíž Kranjské Gory.
Via ferrata Hvadnik
Krásná ferrata za penziónem.
Zábavná ferrata obsahující tři lanové mosty (horní dva lze obejít jednodušší
cestou), jedno náročnější místo oblézající ostroh. Jinak velmi nenáročná,
vhodná i pro děti. Celá ferrata vede korytem vodopádu, velmi atraktivním
terénem. Nenachází se zde žádná exponovaná místa.