Postupně budeme přidávat časový plán toho co budeme chtít o dovolejné zvládnout…
Den první, Den druhý, Den třetí, Den čtvrtý, Den pátý, Den šestý, Den sedmý
Předem musím napsat, že itinerář je jen orientační náčrt toho, co bychom mohli ve Slovinsku vidět či zvládnout. Nemalou a důležitou podmínkou je také ochota podniknout nějakou níže z navrhovaných aktivit. Ve většině aktivit existuje náhradní trasa formou jednoduší varianty, která někomu bude vyhovovat více než varianta „hlavní“. To ale neznamená, že místo turistické trasy, kterou budou chtít jít všichni jen Silva, která bude chtít jít převislou ferratu sama nebo s Jitkou, tak na trasu nebudou puštěny a budou se muset spokojit s nudnou cestou. Samozřejmě, že když někdo nahlásí úmysl proležet týden v hotelu, může. Tato podmínka platí u osob nad 18 let. Mladší musí doložit notářsky ověřený souhlas obou rodičů a jejich rodičů. Tak a nyní pojďme na samotný itinerář dovolené.
Den první – odjezd, příjezd a první vycházka
Z Ostravy to máme do místa ubytování Gozd Martuljek 670 km což je přibližně 7,5 hodin strávených na cestě. Jelikož týden na Julky je opravdu málo, tak vyjedeme dříve (cca 5:30 hod.) a bez nároku na ubytování si vyšlápneme malou túru k prvnímu vodopádu, který se nachází nedaleko ubytování. Právě u těchto dvou vodopádu se seznámíme s možností lezení ferraty a pokusíme se zdolat krátkou ferratu, která ústí na plošinu, ze které padá voda stejnojmenného „potoka“ do 100 hloubky. Proto je potřeba již při odjezdu myslet na to, že musíme mít po ruce dobrou obuv, cyklistickou helmu, svačinu a pití.
Vodopády Martuljek – seznámení s ferratou
Gozd-Martuljek je častým výchozím bodem pro pěší výstupy k vodopádům na stejnojmenném potoce Martuljek. Spodní vodopád (Spodnji Slap) je možné spatřit po nenáročném stoupání lesem podél potoka, kdy je občas třeba přeskočit nějaký ten oblázek. Menší z obou vodopádů je dlouhý asi 30 m a překonává skálu mezi stromy v temné rokli. Následuje další stoupání do kopce, kde je třeba v závěrečné pasáži překonat krátký úsek po zajištěné cestě via ferrata skalnatým komínem, aby si člověk mohl plně vychutnat pohled na celý Horní vodopád (Zgornji Slap). Z malé plošinky je vidět, jak vodopád padá přes holou 100 m vysokou skálu i na okolní krajinu.
Popis via ferraty
| Čas: 20 min | Výchozí GPS Ferraty | Konec Ferraty |  |
Ferrata se nachází na pravé straně vodopádu (dle směru toku). V první části vede po skalnatém svahu pod průrvu, kterou se stoupá vzhůru. Na konci průrvy se nachází vyvýšené místo, odkud je výhled na vodopád, lze odtud sestoupit až na oblázkovou plošinu těsně pod vodopád.
Po příchodu z túry bude následovat ubytování, welcome drink a možná i nějaká večeře. Večer si zahrajeme molky a vytáhneme bůčky.
Den druhý – Bledské jezero na kole
Cesta z penzionu Rute Hotel and Apartments kde budeme celý týden ubytování je asi nejdelší naplánovaná cesta. Měří 70 km a převýšení by mělo být do 800 metrů. Což na vzdálenost 70 km není tak špatné. Cestou k jezeru Bled pojedeme mezi horami přes Radovnu. Tato cesta nejprve vede po silnici III. Třídy a přechází v šotolinový povrch. Dojezd k Bledu je pak opět po silnicích.
Objedeme celý Bled a snad i smočíme nohy v tomto krásné jezeru. Prý je teplé. Něco malého popapáme a vydáme se zpátky. Cestou se zastavíme a projdeme soutěsku Vigar (zámky na kolo sebou) a pak po cyklostezce, která byla vystavěna na místě železniční trati dojedeme až do apartmentu.
Bude to pěkný výlet. Už se těšíte?
Den třetí – Bovec – duatlon day
Pokud nám bude přát počasí, tak tohle bude suprovní den. Troufnu si říct takový diamant mezi naplánovaným programem. A proč duatlon day? Jednoduché vysvětlení. Ráno po snídani vyjedeme v plné polní (kola na střeše, pohory na nohách) směr Bovec. Malebné to městečko mezi horskými masivy. Hned ráno vyjedeme lanovkou hore kopcom a pokusíme se zdolat Prestreljeniško okno. Skalní masiv s oknem (dírou) na vrcholu. Zrobíme par fotek a vyrazíme zpět na parkoviště. Tam sundáme kola a vyrazíme na malý cca 40 km okruh kolem řeky Soči. Pokud budeme mít dobrý mezičas, tak ještě skoukneme vodopád Boka. Tak snad nám to vše vyjde tak, abychom byli spokojeni se svým výkonem.
Den čtvrtý odpočinkový nebo Vršič 🙂
V odpočinkovém dni si každý může aktivitu naplánovat sám. To, co mu je nejbližší. Někdo zůstane v posteli celý den (osobní volno), někdo si vyjde na procházku pro zmrzku do Krajnské Góry, a někdo si třeba vyjede kolmo na sedlo Vršič a pak sjede stejnou cestou nebo trailem zpět k ubytování. Pokud bude počasí, tak doporučuji brzy z rána, kdy ještě není takový provoz a třeba nebude takové horko. A někdo si třeba vyjde do hor, třeba na Malou Mojstrovku kde to je 2 hodinky z Vršiče (aj bez ferraty). Také tady čas a počasí hraje roli (nemusíte na Vršiči zaparkovat).
Já osobně mám v plánu (ale je to jen plán), ráno vyjet kolmo na Vršič a odpoledne si vychutnat krásnou ferratku za domem (aj tady je verze pro ty, které ferraty nelákají). Tato ferrata je jmenuje Via ferrata Hvadnik. Ale třeba budeme po třech dnech tak KO, že dáme za vděk ležingu.
Den pátý – kolmo do Itálie
Abychom pořád neseděl v hotelu, tak bychom mohli pátý den pobyt v Julkách „zvednut kotvy a vyrazit se podívat někam jinam. Nebojte své plechové miláčky necháte odpočívat na parkovišti. Zato to dvoukolové „zlo“ protáhnete až na území Itálie. Navštívíme dě krásná jezera Laghi di Fusine pod severní stěnou hory Mangart (2 677 m) a jejich okolí. Jezera Laghi di Fusine, která se nachází v blízkosti obce Fusine in Valromana, jsou ledovcového původu. Horní jezero (929 m n. m.) má plochu 9 ha a maximální hloubku 10 m, zatímco dolní (924 m n. m.) je 13,5 ha velké s maximální hloubkou 25 m.
Naše trasa bude dlouhá necelých 50 km s převýšením něco kolem 500 metrů. Uvidíme, kterou variantu zvolíme.
Den šestý – Výstup na Mangart
Vrchol Mangart v Julských Alpách se se svou nadmořskou výškou 2 679 m n. m. řadí k těm nejvyšším ve Slovinsku. Hora, ze které je možné dohlédnout až na známější Triglav (2 864 m), leží na slovinsko-italské hranici a majestátně shlíží na dolinu Koritnica. Charakteristická načervenalá barva tohoto třetího nejvyššího vrcholu země je způsobena červeným vápencem, ze kterého je Mangart utvořen. Na vrchol vedou ze slovinské strany dvě zajištěné cesty – lehčí italská varianta a obtížnější slovinská varianta. Obrovská severní stěna hory je srovnatelná se severní stěnou již zmíněného Triglavu. Ačkoli stěna není příliš vysoká, je široká kolem tří kilometrů. Těm, kteří byli úspěšní a podařilo se jim vrchol Mangart zdolat, se po výstupu naskytne působivý výhled do širého okolí.
Tak uvidíme co vymyslíme na místě. Každopádně samotné sedlo pod Mangartem je nádherné.
Den sedmý – Pohodový trek v okolí Bohinjského jezera
Pokud na tento trek dojde, tak budete mile překvapeni. Největší stoupání vyjedeme lanovkou a pak hřebenovou magistrálou dojdeme k pěti plesům a v koči při triglavskih jezeri si dáme něco dobrého. Nazpět to vezmeme jinou cestou a přes vodopád Savica se vrátíme k autům u Bohinjského jezera.
