První lockdown veekend nás nevyvedl z našeho „stereotypu“, víkendová procházka na utužení zdraví a kondice. Lockdownovou turistiku jsme pojali jako trilogii. Každý víkend vyrazíme do okolí bydliště jedné z účastněných rodin. První víkend to bude Poruba (Slivoni.cz), pak bude následovat Hrabůvka, kde bydlí Vašátkovi a lockdown trilogii snad zakončíme v okolí Polanky.
Sraz jsme měli v sobotu v Třebovicích u restaurace Třebovický mlýn. Slivoni to měli nejblíže, ale nakonec přišli na sraz jako poslední. Pro mě procházka začala již dopoledne, kdy jsem vyrazil pro k babičce šakala Charlieho. Ten ještě chvíli skotačil u nás doma a po obědě jsme vyrazili pěšky na místo srazu. Sluníčko svítilo a bylo velmi příjemně. Problém byl ale v tom, že v pátek trochu nasněžilo a přes noc i trochu mrzlo. Sobota byla slunečná a dalo by se říct, že oblevová. To jsme poznali hned na začátku cesty, když jsme sešli z asfaltové cesty kolem řeky Opavice. Jedno bláto střídalo druhé. Trasa vedla kolem pravého břehu proti toku řeky až pod Hošťálkovice, kde jsme se napojili na již legální „normální“ turistickou trasu. Tato cesta nás dovedla až do vesničky Bobrovníky. Tady jsme se chvíli proplétali mezi baráky, ale nakonec jsme našli správnou cestu zpět. Pravda byla opět mírně blátivá, ale to nebylo nic proti tomu, co nás čekalo ve stoupání do Hošťálkovic. Kdo doposud byl suchý a čistý, tak do při tomto stoupání dohnal. I Kamil tady umazal nové „lakýrky“. Cíl cesty byl na stejném místě jako start. Naštěstí v mlýně měli otevřené hladové okno, a tak jsme di dali něco dobrého. První letošní čepované pivko, svařáček a kávička. Při loučení ukazovaly Sylviny chytré hodinky zdolaných 12 kilometrů. My s Janou a psem jsme pokračovali směr babička, kde jsme musel vrátit tu blátivou kouli, kterou jsme si ráno půjčili na procházku.
