Sobotní cyklo výlet se podařil. A to jak ze strany počasí, tak ze strany cyklistické. Vše začalo v 10 hodin dopoledne. Tentokrát jsem vyjel sám, neboť Jana si chtěla od kola odpočinout (bylo cítit sedadlo v místě dotyku s tělem a také bylo potřeba protáhnout šakala venkovní procházkou). Na domluvený sraz jsem měl chvílí čas, a tak jsem kolo a tělo protáhl ještě přes Přemyšov a Hošťálkovice. Sraz byl původně u restaurace na Lipce, ale jak již bývá zvykem já čekal na smluveném místě a zbytek kolistů čekal u řeky. Syndrom „srazu na pumpě“ funguje i při našich cyklovýletech. Vše ale dopadlo dobře a na staru výletu jsme se šťastně setkali. Radim, Jirka, Kamil a Ondra. Poměr ekolistů a klasiků byl fifty – firty.
Měl jsem v plánu zopakovat páteční trasu s Janou, ale navíc jsem trasu „okořenil“ malými fičurkami. První změnou bylo, že trasu na Landek jsme zahájili po levé straně Odry, kde nás čekal jez Lhotka. Tady bylo nutné vzít kolo na ramena a vyšlapat nahoru na jez po svých. Tady jsme my klasici měli nad Jirkou a Kamilem poprvé a naposledy navrch. Naše lehké kola bylo hračkou dopravit na horní cestu přes jez. Dále jsme pokračovali klasickou cestou kolem Outletu až do Petřkovic. V plánu bylo nejprve objet část Landeku zleva a cestou mezi Petřkovicemi a Koblovem vystoupat na tuto 280 metrů vysokou „dominantu“ města. Jak bylo naplánováno, tak se stalo. Poslední osmdesáti metrové převýšení na 550 metrech bylo výživné. Aj pro e-kola. Na vrcholu kypěl největší spokojenosti Kamil. Byl na sebe pyšný, že kopec zvládl jen na třetí elektrický stupeň. Druhý elektro kolař trochu lamentoval nad špatně zvolenou technikou výjezdu. Musel totiž posledních třicet metrů absolvovat pěšky. První z klasiků Ondra se s kopcem pral statečně. Nechybělo mnoho a mohl se radovat, že dojel do poloviny kopce. To já na to šel s přehledem dědy Lebedy. Po prvních padesáti metrech, kdy se mi začalo zvedal přední kolo, jsem sestoupil a kolo vytlačil. Pravda, na vrcholu jsem vypadal zničený jako kdybych kopec vyjel. Následně nás čekalo mírné stoupáníčko a drobný sjezd směrem k rozhledně. První to zastávce na naší trase. Pohled na Ostravu byl parádní. Pokocháni se pohledy do okolí a posilněni margotku jsme vyrazili turistickou trasou do Koblova a cyklotrasou a následně přímo k Ledňáčkům na Landeku. Tady Radegastova desítka přišla náramně vhod. Teda ti dva nejmladší Ondra a Kamil měli samozřejmě birell. Další trasa již byla totožná s páteční. Petřkovice – Ludgeřovice – Vrablovec – Bobrovníky – Opavice – domů. Během celého stoupání do Vrablovce nás brzdil silný protivítr. Nejhorší se bylo dostat z Vrablovce do Bobrovníku. Dlouhý a táhlý kopec nám klasikům ukázal jak na tom po zimě jsme fyzicky. Blbě. Zato lesní kross cesta z Bobrovníku do Třebovic byla parádní. Tu jsme si do sytosti užili všichni účastníci. Poslední společná zastávka byla ve Třebovickém mlýně u výdejního okénka. Plznička, kafíčko a kofola nám dala sílu šťastně dojet domů.
Pěkná trasa, krásné počasí, šikovní účastníci. Tady nemělo, co a kdo sobotní výlet pokazit. Takže je potřeba zapracovat na fyzičce a naše cyklotoulky nebudou mít žádnou chybu. Díky kluci.