Tento nedělní den byl pro naši chalupu významný. Po dlouhých patáliích jsme mohli vynést (vyvézt) nové kuchyňské kamna (ostravsky řečeno pecek). A jaký byl sled událostí?
Když jsme o prázdninách zjistili že náš „původní“ pecek dosloužil, tak jsme se museli začít dívat po náhradě. Stránky s výrobci jsme otevírali s cenovým stropem do dvaceti tisíc. Ten jsme zavrhli ihned po prohlídce www stránek druhého dodavatele. Kvalitní kamna na vaření pod dvacku nekoupíte. A do tohoto výběru vstoupilo další kritérium, které jsem jako muž opomněl. Tím kritériem byla barva této budoucí dominanty kuchyně. Jana a má tchýně měli jasno během chvilky. Musí být červené. A vlastně třetím kritériem (technickým) byl vývod kouřovodu. Zjistili jsme totiž, že požadovaný boční vývod nepodporují. Já googlil, Jana googlila a také tchyňa babča Jana googlila. Všechny tyto směry vedli k jednomu výrobku firmy KVS. Zbývala maličkost zajistit dobrou cenu a objednat. Obojí se jevilo jako banální úkol. Posbírám mnoho telefonních kontaktů a volám pro zjištění dostupnosti. Skladová dostupnost 12 – 14 týdnů a cena nesmlouvatelná ba naopak zvyšující se díky nedostatku všeho. Odkládám telefon a otráveně jdu dělat jinou práci.
Za dva dny se vracím k poslednímu prodejci s nejvyšší cenou. Vytočím číslo, vnáším dotaz a dychtivě očekávám odpověď ve sluchátku. Slyším neskutečnou větu: Tady v Ostravě nic nemáme, ale v Praze máme dva kousky té varianty, které sháníte. My Vám ho necháme přivést do Ostravy. To bylo úterý a všichni jsme se těšili na pátek, kdy měl orazit do Ostravy. V pátek zvoní foun. Dobrý den, máme pro Vás špatnou zprávu. Dopravce kamna poškodil. Zkusíme Vám dovést ten poslední kus. Naštěstí se to přesně po týdnu podařilo. Kamna ve čtvrtek dorazily do Ostravy a v pátek jsem jel kamna vyzvednout. Vše klaplo na výbornou. Ještě v pátek, kdy jsem měl kamna na vozíku jsem obvolal kamarády (Bechťu a Lojzu) a dětem nakázal nedělní stěhování pecku na chalupu. V sobotu jsme odjeli s Davidem na turnaj do Hradce Králové s návratem večer a v neděli ráno nabrali silné do auta. Cestou zapřáhli vozík s peckem a vyrazili do Makova.
Cesta šla jako po drátku a kolem desáté hodiny jsme autem dorazili až k chalupě. Nyní to byla práce pro silné a šikovné stěhováky. To proto, že kamna měli rovných 170 kilogramů. Takoví mezi námi v neděli byli. Kamna jsme nejdříve rozbalili a očesali o varnou desku a jiné odmontovatelné části. Tím jsme o něco snížili váhu břemena. Martin a Lojza vzali do „teplých“ a my ostatní jsme jim pouze paběrkovali a dělali vybalancování. Vše šlo krásně. Nejdříve jsme se přehoupli přes schody na terasu a odtud to byl jsem kousek do kuchyně. Za dvacet minut byl pecek na místě. Krásně do místa určení zapadnul.
Cestou zpět jsem účastníky pozval na oběd a pivko do restaurace v beskydském pivovaru. Pochutnali jsme si. Chlapi a kamarádi. Děkuji.
