Großglockner 3798 m n. m. je nejvyšší hora Rakouska, která se nachází ve skupině Glockner patřící do Vysokých Taur a na hranici spolkových zemí Korutany a Tyrolsko. Do roku 1920 byl oficiálně nejvyšší horou Rakousko-uherské monarchie Ortler (3905 m n. m.) na území jižního Tyrolska, které na základě Saintgermainské mírové smlouvy, podepsané 10. září 1919 v Saint-Germain-en-Laye poblíž Paříže a upravující zánik rakouské části Rakousko-Uherska připadlo Itálii.
Masiv Grossglockneru
Tento mohutný a rozsáhlý masiv, který je s vrcholem 3798 m n. m. vysokého Grossglockneru nejvyšší v celých Východních Alpách, je tvořen z mnoha druhů hornin. Masiv Grossglockneru je tvořen z ruly, na povrchu je však rula doprovázena místy i poměrně mocnými vrstvami břidlice. Velice rozšířený je výskyt kombinace vápenec s břidlicí a slída. Jádro masivu Grossglockneru je tvořeno ledovcem Pasterze. Ledovec má plochu 19,5 km² a je co se týká velikosti povrchu největším ledovcem Východních Alp. Je to údolní ledovec dlouhý 9,5 km. Je napájen jinými ledovci, které stékají z okolí vrcholu Johannisberg a obou vrcholů Burgstall. Ledovec končí nad nádrží Margaritzen-Stausee, kde jsou zachycovány jeho vody. Ledovec Pasterzenkees je pod chatou Hofmannshütte široký 1,5 km a jeho mocnost zde dosahuje 250 m. Rychlost pohybu ledovce je okolo 100 m za rok. Dnes se odhaduje celkový objem hmoty ledovce na 2 km³. V minulém století byla však tato hodnota minimálně o třetinu větší. Významný rakouský glaciolog Paschinger dokonce odhadl, že v roce 1856 byl ledovec dlouhý 11 km a jeho povrch byl 36 km². To znamená, že povrch ledovcových hmot dosahoval až téměř k dnešní vyhlídce Kaiser Franz Josefs Höhe.