Druhý den lyžování byl ve znamení zlepšujícího se počasí. Ráno sice vypadalo stejně jako nedělní den, ale kolem 11 hodiny se začalo vyčasovat. My šli na svah s námořnickou rozvahou a na ranním brífinku jsme čas lyžování posunuli na desátou hodinu. A tak se také stalo. Úderem desáté jsme nastoupili do kabinky směr vrchol. Vrchní stanice nás přivítala teplotou kolem nuly, sněžením a mlhou. To nás ale neodradilo od lyžování. Zamlženo bylo celé dopoledne také u klidné síly Silvy. Sníh byl těžký a mokrý. Právě proto nebylo o pády nouze. Celému lyžařskému kolektivu vévodilo kaskadérské trio Ondra, David a Silva. Ti bojovali se zemskou přitažlivostí nejvíce. Silva a David si to navíc rozdali v přímém skokanském souboji na můstku s kritickým bodem P90. Tady se utkalo nadcházející mládí v podobě Davida versus skokanská zkušenost Silvy. David se snažil, seč mohl. Skákal jeden dlouhý skok za druhým, ale na poslední skok Silvy nestačil. Tento poslední pokus se Polanecké reprezentantce mooc podařil. Fantastický rozjezd, skvělý odraz na hraně můstku, dlouhý let a vzorný telemark. To přesvědčilo jury sáhnout k maximálním známkám za styl. A ani drobný dotek těla a země bodově Silvě neuškodilo. Poté co jsme našli ve sněhu skokanku, lyže a tyčky jsme pokračovali v lyžování.
Musíme pochválit Romana, který se chtěl poučit z předešlého dne, kdy několikráte ve středisku se třemi vleky zabloudil. Celovečerní studium mapy vleků a sjezdovek bohužel v pondělí nepřetavil do praxe. Při bližším zkoumáním jsme zjistili, že Roman omylem studoval mapu střediska Ponte di Legno, kde jsme byli loni. A jablko nepadlo daleko od stromu. Johny v poslední jízdě byl tak zabrán do vykrajování oblouků, že sjel do jiné části střediska. Samozřejmě byl následován druhým z party Ajeťáků Davidem. Těsně před setměním se vrátili šťastně na ubikaci.
Co naší skupině dělá největší problémy na svahu, tak jsou to místní lanovky. Pravděpodobně jsou nestabilní, nedrží směr a vyhazují ze sedla. Tuto zkušenost již mají Klárka, Johny a Jana II. Při úterním lyžováním se na to musíme zaměřit.
Večerní párty se neslo ve znamení hry UNO, bůčků a dobrého pití. Prostě pohoda.