Vytoužený den právě nastal. Již celý tento týden se nesl ve znamení příprav na letní dovolenou. Vše ale začalo trochu dříve u dívčí části obou posádek zvoláním věty jednoduché „Nemám co na sebe“. Co následovalo nemusíme vůbec rozepisovat. Nájezd na obchůdky s oblečením připomínal nálety sarančat v Africe. Ne jeden butik musel následně zavřít a objednávat nové kolekce. Ale v předvečer odjezdu, bylo vše připravené, nabalené.
Ve čtvrtek před třetí hodinou nás vzbudil hlas budíku a ještě před ranním kuropěním jsme nasedli do auta a mířili vstříc jižnímu podnebí.
Cesta byla pohodová. Žádné kolony, žádná zdržovačka se nekonala. Úderem druhé hodiny odpolední jsme se hlásili na recepci pensionu v městečku Dro. Následovalo malé vybalení, malé seznámení s matrací a pak hurá na obhlídku okolí.
Nejprve jsme navštívili jezerko Lago di Cavedine. Přivítala nás pěkná horská scenérie a voda, které neměla daleko do skupenství ledu. A tak setrvání v tomto ledovém království nebylo dlouhé. Cestou nazpět jsme se stavili prohlédnou ferratu vedoucí k místnímu hradu. Bohužel, ani tady nám pšenka nekvetla. Trasa vypadala krásně, ale bohužel byla zavřená.
Ke konci dne jsme si ještě odskočili kouknout se na Gardské jezero. Tady byla voda daleko příjemnější a Davida s Ondrou jsme nemohli z vln dostat. Naštěstí dostali hlad. Jenom ten je mohl z vody dostat.
První den byl plný cestování a poznávání nových míst. Zítra bude pohoda u vody. Teda pokud najdeme auto a seženeme parkování.