Čtvrtek 30. dubna
byl poslední pracovní den před prodlouženým víkendem. Oproti předpovědi počasí, která celý týden hlásila od středy až do neděle nevlídné a deštivé počasí bylo slunečno a velmi teplo. Takže po práci jsme se s Honzou sbalili a vyrazili za keškami na kolech. Ráno totiž do mobilu nová pípla série 19 kešek v lesích kolem Staré Vsi nad Ondřejnicí. Jana zůstala doma na odpočinku a dobře udělala. Popojíždění mezi jednotlivými místy není pro ni. K první kešce jsme to měli přes dvacet kilometrů, takže jsme při výjezdu někdy kolem půl páté zvolili celkem svižné tempo. Série se jmenuje pro tuto dobu velice trefně COVID 1 až 19. Celou sérii jsme odlovili a aj jsme přidali jednu navíc obtížnosti 4. Tu jsme odlovili především díky fyzické zdatnosti Honzy. Poslední kešku COVID 19 jsme odlovili již za šera. Nahlásili Janě příjezd a vyrazili jsme domů. Cesta na čelovku a blikačku ubíhala velmi rychle, a tak již kolem půl desáté jsme seděli doma u grilované klobásy. Celkem jsme našlapali 50 km, ušli 4,5 km a vylezli na nespočet stromů. Unavení, ale spokojeně jsme uléhali kolem půlnoci pod peřiny.
Úterý 28.4.2020
Druhý pracovní den byl neskutečně teplý. Již ráno při služební cestě do Poličky byla obloha vymetena a teplota o páté hodině ranní byla neskutečných 12 stupňů. Při této pohodové cestě ve mně uzrával odpolední plán. Vyřídím v Polici co mám a co nejrychleji hurá domů. Vezmu Janu a hurá na kolo. Během dne šlo všechno jako po másle. Plán se plnil se švýcarskou přesností. Až na malý zádrhel. Když jsem přijel domů, tak jsem byl v bytě zcela sám. Jana šla venčit šakala, takže ji stahovat na kolo nemělo smysl. No nic tak půjdu sám. Oblékl jsem si zeštíhlující dres, popadl kolo a vyrazil. Cíl jsem si stanovil trasou Ostrava – Plesná – Děhylov – Dobroslavice – Jilešovice – Hlučín – Martinov. A samozřejmě odměna v podobě zlatavého moku v Kurnik Šopě. Tam za mnou dorazil taky Honzík. Krásných 25 kiláčků.
Neděle 26.4.2020
Nedělní cyklovýlet byl opět kratšího charakteru. Po obědě jsme si dali malého šlofíka a až kolem třetí hodiny odpolední jsme vyrazili Já a Jana na kolo. Nic jsme nevymýšleli, Jen malý okruh s návštěvou dědy a babičky na Drůbeží a zpět. Pravda trochu jsme si to natáhli, neboť jsme to vzali přes Lipku (bohužel pivo stále zavřené) a podél řeky Odry až na zamýšlené místo určení. U rodičů jsme byli občerstveni kávou, bábovkou a příjemným posezením na zahradě. Cestou domů jsme to vzali přes Polanku a chvíli poseděli u Petrušků. Ti nemají na „hlouposti“ čas. Opravují plot kolem svého Southforku. Takže jakákoli nabídka na výlet do přírody je kategoricky odmítnuta. Po pravidelné zastávce v pivotechně na jedno orosené jsme za šera dorazili domu. Tachometr se zastavil na čísle 24. No žádná sláva, ale my prožili příjemně strávené odpoledne.
Čtvrtek 23.4.2020
Čtvrteční vyjížďka byla v podobné duchu jako ta středeční s tím rozdílem, že tentokrát jsem nejel sám, ale s Janou. Trasu jsme nijak neplánovali. Opět jsme nabrali směr Myslivna odkud jsme zamířili ke Skalce, kterou jsme se nebáli zdolat. No nebylo to zcela kolmo. Dále jsme projeli Mexikem a vyjeli Lázně v Klimkovicích. Odtud jsme si to namířili do Čavisova a v polovině sjezdu do Dolní Lhoty jsme odbočili na parádní cestu směr Okluk – Vřesinu – Vřesinskou strž zpátky na Myslivnu. Tady jsme si vyšlápli výstup k planetáriu. Pak již byla cesta jasná. Směr Pivotechna a po uhašení žízně hurá domů. Před barákem nám tachometry ukazovaly 24 km.
Středa 22.4.2020
Na středeční po pracovní vyjížďku jsem musel vyrazit sám. Jana měla odpolední a děti na nás již …. 😊. Na kolo jsem usedl až něco před pátou. Nabral jsem směr Myslivna – Krásné Pole – Velká Polom – Vřesina. Krásných (sice kopcovitých) dvacet kilometrů. Na zpáteční cestě nemohla chybět zastávka u pultového výčepu v Kurnik Šopě. Doma mě již čekala Jana s večeří. Krásné odpoledne.
Sobota 18.4.2020
Sobotní cyklo vyjížďka byla naplánována zcela neplánovaně. Po obědě si šla Jana dát zasloužených dvacet minut oddychu. Venku bylo báječně a potřebovali jsme potěšit babičku s dědou na Drůbeží. No přece nepojedeme v takovém počasí autem. Jasně, že ne. Jenže jakou trasu naplánovat. Nakonec rozhodnutí padlo, že zkusíme pěšinu mezi poli, které se rozprostírá od rudné až do Václavovic. Začátek cesty byl nadějný, ale cesta v poli končila v remízce a nevedla dále. Bylo nutné hodit kolo na ramena, přebrodit strouhu a projít buší na pěšinku. Vše jsme zvládli a záhy mohli pokračovat po již dobře známe trase Polanka – Jistebník – Košatka – Proskovice – Stará Bělá – Drůbeží. Jako vždy se mi podařilo u Jistebníku píchnout, tak jsme musel měnit duši. Chvíli jsem čekal, zda nepřijede servisní vozidlo, ale nakonec jsem se opravy ujal osobně. Na Drůbeží jsme si dali kafíčko a bábovku. Chvíli jsme si povídali a pak hurá domů. Celkově jsme natočili necelých 40 kilometrů.
Neděle 12.4.2020
První velikonoční svátek nás vylákal na cyklo vyjížďku. Honza se po obědě vypravil s Kačkou na Bílou v Beskydech kde měli v plánu vyzkoušet trialy a odlovit nějaké kešky. David jel za kamarádem, a tak na odpolední projížďku jsme zůstali s Janou sami. Po dobrém o obídku jsme si nejprve dáchli a nabrali sílu. Kolem druhé hodiny jsme ale byli připraveni na startu. Plán cesty jsme neměli naplánovaný, a tak jsme jeli tam kde nás kola pustila. Vzali jsme to kolem Lipky po levém břehu Odry na Landek. Z Landeku jsme to vzali kolem řeky Ostravice směr Ostravský hrad. Hrabová, Mitrovice, stavili se u babičky a dědy na Drůbeží. Při návratu domů jsme to vzali kolem reky Odry, Lipku, Třebovice a domov. No ještě jsme se stavili na jedno čepované pivko v Pivotechně. Já ležáček a Jana černocha. Tachometr se Janě zastavil na 53 ujetých kilometrů. Po celou dobu nám svítilo sluníčko a teplota atakoval dvacítku. Výlet se vydařil.
Čtvrtek 9.4.2019
Na zelený čtvrtek jsme s Janou vyrazili na krátkou projížďku. Vlastně jaké cesty jsem při středečním touláním našel. Jana měla videokonferenci téměř až do půl páté, a tak na samotné kolo jsme moč času neměli. Byli jsme totiž domluveni s Lojzou a Martinem na „jednoho čepa“ mezi futry v KŠH (Kurnik Šopa Hospoda). Proto jsme vyrazili ve svižném tempu k Odře a vydali se směrem do Petřkovic. U splavu jsme odbočili směr Hošťálkovice a pak již jen stoupali až k vysílači. Na nejvyšším bodě trasy jsme zjistili, že máme celých 11 minut ke srazu. Kola jsme rychle obrátili směr Poruba a pelášili co nám nohy v pedálech stačili. Martin s Lojzou nám udělali fantastický catering. Při dojezdu jsme měli pivko (14 IP Valášek Vsetín) připravené. Skvělé načasování. Pivo v nás zmizelo ein cvai. Na druhé jsme si museli vystát frontu v davu plném žíznivých lidí. Rundu jsme zopakovali a přikoupili petku. To proto abychom se mohli přemístit na sluníčko. Příjemný pokec a dobré pivko zapříčinil, že cesta domu byla s pocitem dobře vykonané „práce“.
Středa 8.4. 2020
Po šichtě jsme se vypravil na kolovýlet jen v jedné osobě. První polovina trasy byla určena pro sbírání kešek a druhá pro objevování nových (lesních) tras v okolí Hošťálkovic. Trasa byla dlouhá pouhých 28 km, ale o délku nešlo. Důležité, že se člověk protáhnul a vyčistil si hlavu.
Sobota 4.4.2020
První aprílový výlet jsme pojali jako seznámení se s kolem a okolím Ostravy. Peloton se skládal z Jany, Honzy a Radima. Plán je jedna z podmínek, ale samotné naplánování trasy všechno změnilo. První polovina trasy byla poměrně dost do kopce. Při každém stoupání jsme funěli jako stoletá parní lokomotiva. Byly také úseky, které maše kolo odmítlo vyjet 😊. A tak nezbývalo nic jiného než sesednout a kolo tlačit. Trasa vedla po ose Poruba, Myslivna, Krásné Pole, Dolní Lhota, Čavisov, Lázně Klimkovice, Zbyslavice, Olbramice, Jistebník, Polanka a Poruba. Cestou jsme chtěli navštívit Rozprýmky, ale ti nebyli doma a Petrušky. Ti doma byli. Měli plné ruce práce. Dělají plot údržbu zeleně u baráku. |Nechtěli jsme je při práci moc rušit, tak jsme je jen pozdravili a jeli dále. Doma jsme s radostí ulehli do gauče a vychutnávali si odpočinek. Celkově jsme ujeli cca 40 km.
[Not a valid template]