Čtvrtý den švýcarské dovolené měl znamenat obrat počasí do stavu slunečno a bezmráčkově. Když jsme se probudili tak nic nenapovídalo změnu počasí proti předešlému dni. Bylo zataženo, údolím se valila tmavé mraky. Jedno pozitivum to mělo. Nepršelo. Ale ani tato skutečnost nás neodradila od první opravdové túry do hor. Nejprve jsme se museli na dnešní den pořádně posilnit. Já s Jirkou jsme připravili výtečnou vaječinu se slaninou. Všichni se olizovali ještě po cestě k lanovce na Felskinn. Ano, toto centrální nástupové místo bylo pro nás výchozím bodem na horu Mittaghorn. Při vystupování z lanovky nás překvapil čerstvě napadaný sníh a teplota pod bodem mrazu. Než jsme stanuli na nástupu na zmiňovaný vrchol jsme museli celý masiv obejít. Cesta byla výtečná a velice různorodá. Nejdříve jsme museli zvládnout cestu sněhem, následovaly široké pláně, které přecházely v úzké chodníčky zabezpečené řetězy. A nejlepší bylo, že a postupujícím časem a ubíhající cestou se začínalo vyjasňovat a ukazovat panoramata. A tak nám cesta příjemně ubíhala až k odbočce na výstup na Mittaghorn.
Na odbočce směřující k dnešnímu cíli někteří z mužstva zapochybovali, zda se nahoru vydat. Hora byla zahalena v mracích a mlze. Neměli šanci. Postupnými cíli jsme nakonec zdárně tuto 3.143 metrů vysokou horu zdolali. Cesta tedy byla hoodně do kopce a občas se zdálo, že při návratu se budeme dolů koulet. Vrchol byl ale fantastický, i když počasí ještě nebylo dle našich představ. Takže kochačka ani svačina se nekonala. Celkem jsme si oddechli, když jsme opět stanuli na turisticky značené cestě. Tou jsme pokračovali dále až do sedla Plattjen. Tady sice byla lanovka spojující toto 2.570 metrů vysoké sedlo s městečkem. Ale nepremávalo. Nic jiné nám nezbývalo než těch 700 výškových metrů sešlapat po svých. V sedle nebyla otevřena ani žádná hospůdka, a tak jediné pozitivum to mělo. Již svítilo sluníčko a mraky byly ty tam. Dolů to bylo náročné. Nejsme již žádní mladíci a kolena se ozývala již při sestupu z hory. Vše jsme zvládli, a ještě než slunce zapadlo jsme stanuli u hospůdky s rezavým mokem za sedm franků.
Při usínání jsme byli unaveni ale také spokojeni, co všechno jsme dneska zažili. Paráda.
