Na šestý, tedy předposlední den v Saas Fee jsme si naplánovali další parádní výlet. Na ten jsme se museli trochu prospat, a hlavně dříve vstávat. Plán byl navštívit údolí Mattertal. Že neznáte toto údolí a nevíte co nás k jeho návštěvě nutilo? Myslím, že když zde napíšu dva názvy budete doma: Zermatt a Matterhorn. Toto údolí sousedí přímo s naší destinací Saas Fee. My chtěli v této oblasti zdolat trasu na horskou chatu Hörnlihütte ve výšce 3.260 m.n.m. a podívat se k nástupu na magickou horu Matterhorn 4.478 m.n.m..
Ráno byl budíček kolem páté hodiny ráno. Klasická ranní příprava a brzký odjezd směr Zermatt. Auto jsme zanechali na parkovišti v městečku Täsch odkud vyjíždí jediné spojení do Zermatu – Gotthard bahn. Do tohoto městečka mají auta se spalovacími motory vjezd zakázán. Jelikož jsme jeli opravdu brzo, tak jsme ve vlaku byli sami. Paráda. Po většinu času jízdy vláčkem toho moc vidět není, neboť trasa je zařezaná do údolí. Ale při výstupu na Vás dýchne atmosféra moderního horského města. Jelikož jsme usoudili, že ze samotného Zermattu na Hörnlihütte je cesta dlouhá, tak jsme zvolili variantu s výjezdem lanovkou k plesu Schwarzsee. No jeden výjezd za cca 70 švýcarských franků na osobu se nám zdál skoro zadarmo :-).
Po výstupu z lanovky nás srazil do kolen ten překrásný výhled a panoramata. Všechny ty kopce se zdály neskutečně blízko. Vše podtrhlo fantastické počasí. Ranní sluníčko a nebe bez mráčku, které nás provázelo celým dnem. Matterhorn jako na dlani a pod ním malinká bílá tečka. To byl náš dnešní cíl Hörnlihütte. Udělali jsme nejnutnější fotodokumentaci a vyrazili na liduprázdnou cestu směr hore. Turistická cesta byla fantastická, měla vše, co vysokohorská trasa má mít. Visuté chodníky, řetězy, prudké stoupání podobající se horolezeckému výstupu. Moc jsme si tu trasu užili. Je pravdou, že v závěrečném stoupání jsme již vypouštěli poslední páru, avšak vrchol jsme dobyli!!! Odměnou nám byli nejen fantastické výhledy, ale také vrcholová kávička a pivíčko.
S přibývajícím časem to u chaty začalo houstnout lidmi. Proto jsme vystoupali nad chatu a v úkrytu kamení jsme posvačili z vlastních zásob. S Janou jsme se ještě rozhodli vystoupat až k nástupu na Matterhorn. Cesta již nebyla dlouhá, a tak za chvíli jsme se „houpali“ na konopném lanu, které zajišťuje první štand klasického výstupu na tuto horu. Pak již nás čekala stejná cesta dolů. No zcela stejná nebyla, jelikož jsme potkávali davy lidí, kteří funěli nahoru. Bylo prozíravé, že jsme vyrazili brzy ráno. Druhá přestávka byla až ve výchozím bodu „Schwarzsee“.
Po odpočinku jsme chtěli vyjet lanovkou na Trockener Steg pod Malým Matterhornem, ale lístek nám tam již neplatil. Takže nám nezbývalo nic jiného než vyrazit dolů, kde jsme si prošli Zermattem, nasedli na vlak, který nás zavezl až k parkovišti. Unavení, ale spokojení jsme dorazili do svého ubytování. Pivíčko a štamprlička byly krásnou tečkou za fantastickým dnem.