Zcela neplánově jsme se dneska dostali na kolo. Celý víkend bylo totiž jako hláška ve filmu Na samotě u lesa „chčije a chčije“. Vše se ale nenadále změnilo v neděli kolem 15 hodiny. Rychlá domluva s kamarády, kdo může a komu se nechce, a nakonec z toho byla sestava Radim, synek Honza, Bechťa a Peťa. Prý zajedeme do první hospůdky na jedno.
Sraz v 15:30 hod. v Pustkovci nikdo nezmeškal, takže se mohlo vyrazit. Trasa nebyla pevně stanovena, a tak se cestou improvizovalo. Nejprve jsme se vypravili na sever 😊 až jsme dorazili k porubskému globusu. Tady jsme se spustili přes park a jeho nezpevněné cesty. Po týdenním dešti to byla kvalita, která se ihned podepsala na oděvu všech zúčastněných. Naše cesta vedla správným směrem. K občerstvení na loděnici v Děhylově. Tady jsme načerpali (sluníčko, plznička, krásná příroda) takovou energii, že jsme se rozhodli pokračovat ještě kousek dále. Cestou jsme minuly Hlučín a osadu Jasénky. Tady nás čekal „výšvih“ k bobrovnickému vodojemu a dále pokračovali přes Ludgeřovický les do Petřkovic. Tady jsme měli další pivní zastávečku v areálu Landek. Pán výčepní byl moc hodný a dnes to již mohu říct na hlas: tady jsme měli první letošní pivo ve skle!!! Gréta by s nás měla radost. Žádný plast, ale pravý nefalšovaný hospodský krýgl. Mňam!!!
Landek byl náš nejvzdálenější bod naší trasy. Odtud jsme se již jen přibližovali ke našim gaučům a televizím. Vše jsme zakončili klasicky, v Kurnikšopě hospodě. Na zahrádce jsme se spokojeně odměnili zlatavým mokem za krásnou trasu čítající více než třicet kilometrů. Nedělní odpoledne se prostě vydařilo.
