Na Praděd údolím Bílé Opavy

Trasa byl naplánována rychle. Z Karlové Studánky přes údolí bílé Opavy k chatě Barborce a odtud přeplněnou magistrálou na vrchol. Laicky řečeno: po žluté hore, dole modrou. Jeseníky nás přivítaly slunečnou oblohou a příznivou teplotou kolem 19 st. Údolí bílé Opavy bylo nádherné. Trasa po žluté značce byla příjemná zajímavá a rozmanitá. Turistické chodníky střídaly mosty přes Bílou Opavu, spoustu dřevěných schodů a skalních výběžků. Opravdu paráda. Vrchní část cesty pak již byla klasicky turistická, avšak v krásné přírodní scenérii. Po magistrále to byla trága. Hafo lidí směrem nahoru, hafo lidí směrem dolů, funící cyklisté směrem hore, nekontrolovaně svištící Anstrongové tlačeni přitažlivostí směrem dole.

   I přes avizované bouřky a přívalové lijáky jsme se rozhodli v sobotu na Praděd. Na nejvyšší horu Moravy tyčící se do výšky 1 491 m. n. m. Velice nás potěšilo, že se k našemu výletu přidaly tři ikony Polanecké turistiky Silva, Klára a Kamil. Za naši rodinu do kopců Hrubého Jeseníku vyrazilo trio Jana, Radim a David. Do stoprocentní účasti nám chyběl Ondra, který byl unaven z příměstského tábora a Honza, který odjel na tábor ve Starých Hamrech rozbíjet hlavu neteřince Adélce.

   Na zpáteční cestě jsme si dali obídek na Barborce a pak hurá dolů po pohodové modré zpět do Karlovy Studánky. Vše jsme zakončili v hospůdce U tří kaštanů na dobrém kafíčku.

Související obrázky: