Dovolená v Julkách – Den č.3

Kanin – skalním okno Prestreljenik (2391 m)

   Třetí den byl naplánovaný do poslední minuty. V plánu bylo navštívit planunu Kanin se skalním oknem Prestreljenik (2391 m). Část výpravy měla jít turistickou variantou a druhá „rodinnou“ ferratou. Na druhou část dne jsme měli naplánován cyklistický okruh kolem řeky Soča.

Ferrata Prestreljenik

Vše začalo „skřípat“ již ráno. Pozdní budíček, dlouhá snídaně, špatně vybraná cesta do Bovce. No nebylo to úplně tak. Je pravdou, že se některým ráno nechtělo z postele a snídaně byla opravdu vydatná. Vězte, že i taková Jitka, která má blízko zdravé stravě si na snídani dala páreček, vaječinku, slaninku, jogurtek s müsli, kafíčko, palačinku, wafly a štrůdýlek. No hlavní bylo, že k prvním třem položkám zakusovala tmavé pečivo. Tím naplnila literu zdravé snídaně. Následně jsme naložili kola, sbalili ferratové vybavení a vyrazili směr Bovec. Odtud nás měla lanovka vyvést na planinu Kanin. Cestu do Bovce jsme si zvolili špatně. Namísto abychom jeli přes Itálii, tak jsme zvolili cestu přes Vršič. To byla chyba. Jednak jsme ihned zavrhli kolový výjezd na tento kopec a jednat provoz byl tak velký, že jsme nabrali téměř hodinové zpoždění. Lanovku v Bovci jsme našli i přesto, že jme měli v navigaci navolenou pěší turistiku. Hurá zaparkovat a rychle na lanovku. Další zdržení jsme nabrali na samotné lanovce. Teda na přibližovadlu, které více stálo, než jelo a když jelo tak to nebylo poznat, že jedeme. Fakt hodně retro.

Okno Prestreljenik (2391 m)

Po příjezdu na vrchol jsme se ocitli v horském ráji. Krásné bílé kopce na dosah ruky. Ferratiské ve složení Radim, Kamil, Honza, David, Klára, Jana a Ondra se ihned vydali na svou pouť směr okno Prestreljenik. Jirka, Silva a Jirka si zahráli na Japonskou výpravu a vyjeli si lanovkou hore do sedla. Odtud pak šlapali turistickou trasou do stejného cíle jako ferratisté. Ferrata byla pěkná, nenáročná a hodně přelidněná. Naštěstí lidi na ferratě byli především Češi a ti byli v pohodě. Setkání u okna Prestreljenik proběhlo ve stoprocentní sestavě. Takže i Silva nástrahy řetězů a lan zvládla a stanula na tomto překrásném místě. Cesta dolů v pohodě, jen při čekání na lanovku jsme ztratili více než hodinu. Na parkovišti jsme byli kolem druhé hodiny a nikdo neměl náladu sedat na kolo. Proto jsme osedlali železného oře a vyrazili přes Itálii na ubykaci. Samozřejmě se zastávkou na oběd. Večer jsme poseděli pohráli hry a šli spokojeně do hajan.

Úspěšná expedice na Kanin

Krátký video souhrn: