Morávka – Bechťa 50

   Uplynulý víkend se nám velice vydařil. Vše měl na svědomí Martin Bechťa a Peťa, kteří nás pozvali na chaloupku, která se nachází v malebném zákoutí beskydské Morávky. Pozvání mělo jeden velký důvod. Bechťa se totiž rozhodl oslavit své půlkulaté jubileum. Ano Martin se mě rozhodl dohánět, a tak se také přehoupl přes první životní poločas.

   Vše začalo v sobotu ráno, kdy jsme dorazili na Morávku. To již Martin seděl na zápraží chaloupky. V klobouku, s krykou a štamprlí v dosahu. Kolem něj se točila osobní asistenční služba Peťa, která plnila všechny vyřčené i nevyřčené přání „vetchého starce“. Jelikož jsme v době covidové, tak první, co jsme museli provést, byla dezinfekce těla. Padesátiprocentní slivovička přišla vhod. Následně jsme dostali kávičku s buchtičkou a plánovali jsme sobotní výlet.

   Sluníčko nám přálo, a tak jsme vyrazili na krátký výšlap na horu Slavíč, která se týčí do nadmořské výšky 1.055 metrů nad mořem. První polovina trasy vedla ve stínu hory, ale jelikož to bylo pořád do kopce tak nám rozhodně zima nebyla. Jakmile jsme dorazili na hřeben, tak jsme se ocitli v horském ráji. Horská louka zalitá sluncem a panoramata až oči přecházely. Bylo vidět až do Vysokých Tater. Když jsme se vynadívali, tak jsme hřebenovkou pokračovali až ke stejnojmenné chatě (Slavíč). Tady bylo hafo lidí. Fronta u výdajového okénka měla parametry kolony na D1. Naštěstí jsme měli své zásoby. Teď nás čekalo zdolat samotný vrchol hory a pak sestoupit zpátky do chaloupky, kde měla propuknout samotná oslava.

   No oslava se trošičku pozdržela, neboť jsme ještě čekali na jednu „várku“ gratulantů. Tady musíme být trochu ostražití, neboť při minulé reportáži se někteří účastníci oháněli magickým zaklínadlem GDPR. A tak navečer do malebné chaloupky dorazili Petra a Jaromír K. a Martinovi synové Tomáš s Jirkou. Trochu se zdrželi, neboť zrovna v sobotu se stěhovali do svého nového domu v nejmenovaném městě (NJ). Jakmile se ubytovali mohla započít oslava. Vřelé gratulace oslavenci se překlopily v bujarou oslavu plnou jídla, pití a her. Co Vám budeme povídat. Slavili jsme do brzkých ranních hodin.

V neděli po probuzení a vydatné snídani, jsme vyrazili na vystřizlovací procházku. Ta nás zavedla až ke hrázi nádrže Morávky. Také v neděli nám sluníčko svítilo. Po procházce nás na chaloupce čekal oběd, po kterém jsme pomalu rozprchli zpět do svých domovů. Děkujeme Martinovi za krásný víkend a přejeme mu nejméně dalších padesát let s pevným zdraví se spoustou přátel.