Výstup na Lysou horu

Hned druhý den po keším putováním po Oderských vrších jsme se s Janou „hecli“ na ranní výstup na nejvyšší horu Beskyd Lysou horu. Pro nemoraváky: Lysá hora (německy Kahlberg; 1324 m n. m.) je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry (Tolik wikipedie). Původně jsem mamku přemlouval, že bychom mohli vidět ranní východ slunce na této královně Beskyd, ale přemlouvání bylo neúspěšné.

Přesto jsme vyráželi z Ostravy před šestou hodinou ranní směr Ostravice. Právě oddut jsme měli v plánu vyrazit na vrchol. Cesta byla volná, a tak jsme východ slunce mohli pozorovat ve Frýdku Místku a za půl hoďky od staru parkovali na zcela přeplněném parkovišti u lanového centra. Na nic jsme nečekali a vyrazili jsme hore kopcom. Tentokráte jsme byli jen ve dvou Jana a Radim. Šakala jsme se neopovažovali vyhnat z teplé postýlky. To samé by se dalo říct o našich přátelích (Vašátci, Petrušci a Bechťovci). No a děti nás poslali do háje již při prvotním nápadu.

Cesta nahoru byla pohodová a docela nám utíkala. Ani lidí nebylo nikterak mnoho. Navíc počasí bylo parádní. Nebe bylo bez mráčků, občas zafoukalo a bylo docela mrazivo. Mysleli jsme si, že naše tempo je docela rychlé, ale každou chvíli nás předbíhali jacísi turisté mávající fofr holemi. Až jsem si začal říkat, že má asi Jedličkův ústav vycházky. Avšak se nakonec ukázalo, že fofr hole nejsou bílé a že to jsou turisté, kteří vyznávají styl nordic walking. No s těma tyčemi jim to šlo o fous lépe než nám (mi).  V horní části hřebene přibyla poľadovica, namrzlé stromy a vítr přešel do úrovně orkánu. Kdo neměl čepici a rukavice měl smůlu. Výjimku jako vždy potvrzoval pověstný turista Ján Čupa, který nás míjel ve svém tradičním oděvu. Bez trička a jen v traťasech. Vrchol jsme dosáhli kolem osmé hodině ranní. Přivítal nás nebývalý rozhled s nádhernými panoramaty. Bylo vidět vše co mohlo: Beskydy jako na dlani, Jeseníky s Pradědem, Roháče a vrcholky Vysokých Tater. Jediné do nám hanilo poklidné kochání byl opravdu studený vítr. I proto jsme zkrátili vrcholový pobyt na nezbytnou dobu a raději vyrazili zpět do doliny, kde tolik nefoukalo. Cestou dolu jsme míjeli davy lidí mířících na vrchol. Bylo dobře, že jsme vyrazili dříve. Ba dokonce jsme stihli také domácí oběd. Parádní výstup, krásné výhledy, velká spokojenost.