Rešovské vodopády

   Poslední den roku jsme se rozhodli strávit pohodově. V Ostravě se celý den převalovala mlha, a tak jsme se rozhodli vyrazit na výlet někam dále. Při brouzdání internetem nám padly do oka Jesenické Rešovské vodopády. A bylo jasno kam vyrazíme. Jelikož k vodopádům to máme cca 90 kilometrů, tak jsme si museli nastavit budík na půl sedmou. O hodinu později jsme již všichni (Jana, Radim, Čárlík a dokonce i David) seděli v autě směr Opava – Bruntál – Rýmařov – Rešov. Před devátou jsme pak stáli na lidu prázdném parkovišti. Počasí bylo optimální. Čistá obloha čekala, až se slunce vyklube nad kopce a teplota ukazovala mínus čtyři stupně.

   Cesta z Rešova k vodopádů vede poměrně prudce z kopce, ale není to daleko. Stačilo projít kolem poslední budovy s názvem Fialův mlýn a ocitli jsme se v divoké přírodě, kde hlavní tvůrcem prostředí je říčka Huntava. V posledních dnech poměrně dost pršelo, a tak vodopády a kaskády byly plné vody. Turistická cesta vede podél říčky a poskytuje mnoho zajímavých úskalí. Někde se musí zdolávat dřevěné schody, jinde jsme překračovali říčku po lávkách a mnohdy jsme se museli spokojit s kamennou trasou přímo napříč vodou.

Jak bylo řečeno, trasa není dlouhá, ale o to více půvabná. My jsme na konci vodopádu odbočili na neznačenou cestu. Měli jsme v plánu navštívit zříceninu hradu Rešov. A to se nakonec podařilo. Z hradu vůbec nic nezbylo, ale malé skály zalité sluncem jsme využili ke svačině. Pak již nezbývalo nic jiného než cesta zpátky na parkoviště. To již bylo zcela zaplněné stejně jako příjezdová cesta. Byli jsme moc rádi, že jsme se na výlet vypravili hned ráno a vyhli se davům v soutěsce.