Ostravou na kole

   Sobotní den se nezahalil do mraků. Od rána vzduch prohřívalo sluníčko. Právě takový den jsme si přáli ha společnou cyklo vyjížďku. Při plánování jsme měli jeden problémek. Jirka z Hrabůvky, Kamil, Silva a Ondra z Polanky a Radim a Jajča z Poruby. Jak naplánovat trasu, tak aby byla pro všechny stejná a kilometrově spravedlivá. Tento problém jsme vyřešili jako chytrá Horákyně. Ne že bychom jeden jel obutý a neobutý a druhý oblečený neoblečený. Vymyslili jsem to následovně. Jirka mě za úkol vyjet z Hrabůvky po deváté hodině směr Polanka, kde nabere Kamila, Silvu a Ondru. Pak vyrazí směr Poruba, kde se připojíme my. Jak bylo naplánováno, tak to také klaplo. Po desáté hodině jsme se všichni „sčuchli“ v Porubě.

   Z Poruby jsme se vydali za cyklo dobrodružstvím. Nejprve jsme nabrali směr Plesá. Tuto cestu jsme si zpříjemnili lesní cestou přes vrcholek zvaný Hůrka. Tím jsme se ocitli v místní části Plesné zvané Žižkov. Stejně kvalitní cestou jsme sjeli do Plesné a pokračovali dále (po žluté) směr Nová Plesná a pak krásnou lesní cestou do Dobroslavic. Cesta měla vše. Lesní i polní cesta, stoupání i klesání, vodní mostíky i brodění. Z Dobroslavic jsme nabrali směr Jilešovice. Tam nás čekala první zastávka na občerstvení v restauraci na Kamenci. Svačinka, pivíčko a vínečko. Jirka měl totiž narozeniny tak nás pohostil. Díky Jirko a vše nej. Po svačině jsme vyrazili podél Hlučínské štěrkovny do Hlučína a levým břehem jsme dojeli pod prudký výjezd (Jasenky). Ten nás pak dovedl nad vysílač Bobrovníky. A odtud to byla paráda. Prudkým sjezdem jsme dojeli k řece Odra a pak ještě trochu dále až do hornického muzea Landek. Tady na nás čekalo občerstvení. Pivíčko v kryglu. To bylo letos poprvé. Spokojeni jsme vyrazili dále dle plánované trasy. Ta vedla zpět k Odře až k odbočce směr Mariánské Hory. Projeli jsme celou Novou Ves až ke křižovatce na Vodárně. Odtud pak vedly další metry k rybníkům pod Bedřiškou. Krásné zrekonstruované místo. Nyní nám nic nebránilo nabrat směr Hrabůvka, kde má bydlík Jirka. Bezpečně a v dobrém čase jsme Jirku předali před barákem ženě. Samozřejmě bez úhony proti podpisu 😊. Nyní byl na řadě Kamil s Ondrou a Silvou. Jenže do Polanky byla cesta dlouhá a vedla přes zrádný les Sherwoodský les /Sherwood forest = Bělský les/. I přes vyhlášený Lockdown v lese bylo tolik loupežníků, že se jím téměř nedalo projet. Nakonec jsme šťastně dojeli k rodnému Kamilovému domu. No nás ještě čekala desetikilometrová trasa zpět kde pro nás výlet začal – Poruba. Trasu o něco přesahující délku 50 kilometrů jsme v pohodě zvládli. Krásná trasa, krásné počasí a príma přátelé. Co více si přát.

Související obrázky: