Sobotní den se nezahalil do mraků. Od rána vzduch prohřívalo sluníčko. Právě takový den jsme si přáli ha společnou cyklo vyjížďku. Při plánování jsme měli jeden problémek. Jirka z Hrabůvky, Kamil, Silva a Ondra z Polanky a Radim a Jajča z Poruby. Jak naplánovat trasu, tak aby byla pro všechny stejná a kilometrově spravedlivá. Tento problém jsme vyřešili jako chytrá Horákyně. Ne že bychom jeden jel obutý a neobutý a druhý oblečený neoblečený. Vymyslili jsem to následovně. Jirka mě za úkol vyjet z Hrabůvky po deváté hodině směr Polanka, kde nabere Kamila, Silvu a Ondru. Pak vyrazí směr Poruba, kde se připojíme my. Jak bylo naplánováno, tak to také klaplo. Po desáté hodině jsme se všichni „sčuchli“ v Porubě.
Z Poruby jsme se vydali za cyklo dobrodružstvím. Nejprve jsme nabrali směr Plesá. Tuto cestu jsme si zpříjemnili lesní cestou přes vrcholek zvaný Hůrka. Tím jsme se ocitli v místní části Plesné zvané Žižkov. Stejně kvalitní cestou jsme sjeli do Plesné a pokračovali dále (po žluté) směr Nová Plesná a pak krásnou lesní cestou do Dobroslavic. Cesta měla vše. Lesní i polní cesta, stoupání i klesání, vodní mostíky i brodění. Z Dobroslavic jsme nabrali směr Jilešovice. Tam nás čekala první zastávka na občerstvení v restauraci na Kamenci. Svačinka, pivíčko a vínečko. Jirka měl totiž narozeniny tak nás pohostil. Díky Jirko a vše nej. Po svačině jsme vyrazili podél Hlučínské štěrkovny do Hlučína a levým břehem jsme dojeli pod prudký výjezd (Jasenky). Ten nás pak dovedl nad vysílač Bobrovníky. A odtud to byla paráda. Prudkým sjezdem jsme dojeli k řece Odra a pak ještě trochu dále až do hornického muzea Landek. Tady na nás čekalo občerstvení. Pivíčko v kryglu. To bylo letos poprvé. Spokojeni jsme vyrazili dále dle plánované trasy. Ta vedla zpět k Odře až k odbočce směr Mariánské Hory. Projeli jsme celou Novou Ves až ke křižovatce na Vodárně. Odtud pak vedly další metry k rybníkům pod Bedřiškou. Krásné zrekonstruované místo. Nyní nám nic nebránilo nabrat směr Hrabůvka, kde má bydlík Jirka. Bezpečně a v dobrém čase jsme Jirku předali před barákem ženě. Samozřejmě bez úhony proti podpisu 😊. Nyní byl na řadě Kamil s Ondrou a Silvou. Jenže do Polanky byla cesta dlouhá a vedla přes zrádný les Sherwoodský les /Sherwood forest = Bělský les/. I přes vyhlášený Lockdown v lese bylo tolik loupežníků, že se jím téměř nedalo projet. Nakonec jsme šťastně dojeli k rodnému Kamilovému domu. No nás ještě čekala desetikilometrová trasa zpět kde pro nás výlet začal – Poruba. Trasu o něco přesahující délku 50 kilometrů jsme v pohodě zvládli. Krásná trasa, krásné počasí a príma přátelé. Co více si přát.
