Penzion „Chata 7 dvorů“ leží v obci Vernířovice uprostřed krásné, lesnaté přírody v úpatí Hrubého Jeseníku. Údolí v CHKO Jeseníky obklopují vrcholy Břidličné, Mravenečníku a Dlouhých Strání, protéká jím říčka Merta a nejvyšším bodem území je Jelení hřbet s nadmořskou výškou 1367 m. Penzion nabízí dvoulůžkové, třílůžkové a čtyřlůžkové pokoje s veškerým možným komfortem a luxusem. Překvapí vás citlivé, vkusné a účelné vybavení pokojů, příjemné prostředí jídelny a hlavně okolí penzionu, který je zasazen do jedinečného prostředí jesenických lesů. Toto slunné místo splní vaše očekávání užít si klid, pohodu a takřka domácí atmosféru. Individuální přístup ke každému z vás pak jistě přispěje k dobrému pocitu z prožité návštěvy našeho zařízení.
Vernířovice – rozlehlá sudetská obec jejíž hranice prochází hlavním hřebenem Jeseníku, dále přes vrcholy Dlouhých Strání a Mravenečníku, minulost lemují těžba železných rud, čarodějnické procesy, současnost nabízí přírodní ráj kde nechybí rozkvetlé stráně, lesy plné zvěře, bystřiny vody padající po skalách, nebe plné hvězd a vzduch který umí léčit.
Penzion Chata 7 dvorů byl vystavěn tak, aby vám co nejvíce zpříjemnil pobyt u nás. Vkusně a hlavně funkčně zařízené pokoje vám poskytnou očekávaný komfort, klid a pohodu k odpočinku po absolvovaném výletu, procházce či túře. Jsou vybaveny vším, co můžete v ubytovacích zařízeních tohoto typu očekávat. Moderně a stylově čistě vybudované sociální zázemí jen umocní dobrý pocit z užitého prostoru. K dispozici máte na pokojích standardně ledničku, rychlovarnou konvici s připravenými ingrediencemi pro uvaření čaje nebo kávy, televize je dnes již samozřejmostí společně s možností využití wi-fi. V současné době vám jsme schopni v jídelně připravit úplné bohaté snídaně a večeře formou švédských stolů a teplého bufetu.
Dvoulůžkové, třílůžkové a čtyřlůžkové pokoje, samostatné koupelny se sprchovým koutem, WC, fénem a ručníkovou službou, televizor, rychlovarná konvice, venkovní posezení, gril, ohniště a bazén.
Velké Losiny – Poštejn a z5 /Cyklostezka Lokomotiva/
- Velké Losiny – Šumperk – Zábřeh – Hoštejn a kolmo zpět, 85 km minimálním převýšením. Navíc ne,usíme všichni dojet až do cílového Hoštejna. Dá se kdykoli otočit a vrátit.
- Sedm Dvorů – Velké Losiny – Šumperk – Zábřeh – Hoštejn, 50 km s malým převýšením. V Hojštejně nasedneme na vlak směr Velké Losiny. Pak již jen zbývá dojet cca 11 km do ubykace se stoupáním cca 240 m.
- Sedm Dvorů – Velké Losiny – Šumperk – Zábřeh – Hoštejn a z5, 101 km. Takzvaná královská etapa letošní tour Jeseníky
Dlouhé stráně – Jesenický Vršič
Spolu s Vřesníkem a Mravenečníkem jsou Dlouhé stráně součástí masivu, který jakoby tvořil předsunutou obranu hlavní hřebenovce Hrubého Jeseníku od jihu. Na vrcholu se nachází horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně.
Nebudeme nikomu mazat med kolem pusy. Musíme podotknout (hlavně těm bez tramvajkovým), že tato etapa bude mazec. Tentokráte nikde nepřejíždíme a vyrážíme kolmo přímo z ubytování. Takže večer před výjezdem je potřeba dobýt baterky (nejen na kole), řádně se vyspat a promazat údy.
Je jedno jakou trasou se vydáme nahoru. Trasy jsou neúprosné. Na prvních 13 – 16 kilometrech musíme nastoupat cca 800 výškových metrů. Přesnou trasu nahoru určíme těsně před výjezdem. Zatím máme trasu naplánovanou kolem vrcholů Jestřábí vrch (960 m), Homole (1209 m) a Vřesník (1343 m). Další metou jsou pak samotné Dlouhé pláně. Odtud začneme pomalu padat do údolí směr Kouty nad Desnou. U rozhledny u Tetřeví chaty se můžeme rozdělit. Ti, co mají rádi adrenalin mohou vyzkoušet trialovou cestu dolů. Ostatní sjedou na paní radovou klasickou cyklotrasou. V Koutech si odpočineme a uděláme si spokojená bříška. Odtud pak vyrazíme údolím přes Loučnou nad Desnou směr Velké Losiny. Těsně před Losinami odbočíme a začneme ukrajovat metry posledního stoupání do Vernířovic.
Celá trasa má slušných 50 km s převýšením 1212 m. Mapa trasy pro stáhnutí je tady.
Okolo Dolní Moravy
Dolní Morava je malá obec v Pardubickém kraji, okrese Ústí nad Orlicí, rozkládající se mezi Orlickými horami a Jeseníky na úpatí Králického Sněžníku. Žije zde 421 obyvatel. Obec je známým horským lyžařským střediskem. Část obce náleží do Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, a právě ten je dominantou zdejšího kraje.
Na místo, kde se nachází městečko Dolní Morava se přesuneme vozmo. Toto místo skýtá řadu dovolenkových atrakcí. Takže jsme si jisti, že si tady každý vybere. Pro ty, kteří si chtějí od kola odpočinout, tak tady máme v turistice zmiňovaný výletní okruh kolem Králického Sněžníku, procházka přes Sky Bridge 721. Pro ty, které nepálí sedlo tady máme velké množství trailových tratí a klasici si nenechají ujít cca 30 km okruh kolem Dolní Moravy.
Ti, co zvolí okruh po cyklotrase budou míjet Vodopády Malé Moravy – Chlum (1118 m) – Sky Bridge 721 – Koňský hřbet (991 m). Jejich cesta skončí opět na parkovišti Dolní Morava. Mapa trasy pro stáhnutí je tady.
Bukovina a Lázeňský okruh
Tato trasa vznikla spojením dvou menších okruhů (a možná trochu více):
Bokovice, Bukový vrch a Bukový kopec, tyto všechny místa můžete spatřit při průjezdu této téměř 22 km dlouhé trasy. Pokud chcete vyrazit s dětmi na krátký výlet po lesních cestách, můžeme vám tento okruh doporučit. No a my s toho uděláme slušně dlouhý a zajímavý cyklo trip.
Trasa: Velké Losiny (zámek) – Velké Losiny (lázně) – Boží muka sv. Rocha – Velké Losiny (kostel) – Velké Losiny – Bukovická – Pod Lískovcem – Bukovice – Pod Jelení skálou – Pekařova cesta – Pekařovský vrch – Studenec – Pekařov – Račinka (bus) – Ludvíkov nad Bohušem – Nad koupalištěm – Lesní Balneo – Rejchatice – Andělská stezka – Pod lomem – Tůlinka – Šumperk (čarovný les) -Rapotínská silnice – Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Petrov n. D. – škola, bus – Hostinec Peterka – Na Gruntě – Velké Losiny (zámecký park) – Velké Losiny (zámek)
Délka trasy 45 km. Převýšení 699 m.
Mapa trasy pro stáhnutí je tady.
Zámecký okruh
Poměrně dlouhá trasa v sobě zahrnuje dvě stoupání na maršíkovský a hraběšický kopec. Navštívit můžete Zámek ve Velkých Losinách nebo zámecký park v Sobotíně. Pokud vás zajímá silniční doprava nenechte si ujít Muzeum silnic ve Vikýřovicích. A když toho bude ještě málo, čeká na vás v Rapotíně muzeum zdejších skláren. A aby těch muzeí nebylo málo, ve Velkých Losinách najdete ruční papírnu, kde se dozvíte vše o výrobě a historii papíru.
Trasa: Vernířovice (kostel, bus) – Sobotín (Štětinov) – Pod Kožušnou – Sobotín (lávka přes Mertu) – Sobotín (zámek) – Rudoltice (rychta) – Traťovka – Nad Hraběšicemi – Anenský dvůr – Černá pole – Vikýřovice (ŽST) – Informační centrum Rapotín – Informační centrum Rapotín – Rapotín (ŽST) – Muzeum rapotínské sklárny – Velké Losiny (ŽST) – Velké Losiny (lázně) – Velké Losiny (kostel) – Velké Losiny (Bukovice) – Nad Maršíkovem – Vernířovice (kostel, bus)
Délka trasy 40 km. Převýšení 517 m.
Mapa trasy pro stáhnutí je tady.
Okruh Obora
Středem okruhu je Loučenská obora, kterou celá trasa obtáčí a v jednom místě dokonce protíná. Kromě rovinatého terénu okolo Velkých Losin cestou potkáte i dvě stoupání, jedno do Maršíkovského kopce a to druhé právě ve jmenované oboře.
Trasa: Vernířovice (kostel, bus) – Sedmidvory (Brněnka) – Vlčí sedlo – Pod Čepelí (potok) – Pod Vlčím sedlem – Tříramenný potok – Loučná nad Desnou (centrum) – Loučná nad Desnou ŽST – Pod Lískovcem – Velké Losiny (Bukovická) – Velké Losiny ŽST – Maršíkov (bus) – Nad Maršíkovem – Vernířovice (pila, bus)
Délka trasy 23 km. Převýšení 494 m.
Mapa trasy pro stáhnutí je tady
Mineralogický okruh
Okruh dostal svůj název podle několika mineralogických nalezišť, které v průběhu svého výletu pod vrcholem Mravenečníku budete míjet.
Trasa: Vernířovice (kostel) – Vernířovice (U lípy) – Pod Prádlem – Prádlo – Svobodínské paseky – Klepáčov (silnice) – U Bochnerovy boudy – Pod Zadním Hutiskem – Branka – Vyhlídka – Margareta (lovecká chata) – Uhlířská cesta – Pod Čepelí (potok) – Vlčí sedlo – Ski Areál Brněnka – Vernířovice (kostel)
Délka trasy 30 km. Převýšení 920 m.
Mapa trasy pro stáhnutí je tady
Pivovarská tour
Kdo by nechtěl vyzkoušet speciality místního pivovaru. Proto i my plánujeme cyklovýlet směr pivovar Holby v Hanušovicích.
V tomto drsném, ale krásném kraji vzniká již od roku 1874 Holba – Ryzí pivo z hor. Chcete se dozvědět, jak se pivo vaří? Zveme vás na zajímavou exkurzi do Pivovaru Holba a na procházku v čase do Pivovarského muzea.
Pivo Holba za své jméno, hrdost a jedinečnost vděčí Jeseníkům. Za svou slávu a chuť pak našim sládkům, kteří střeží jeho kvalitu s úctou k řemeslu i přírodě. Vždyť vzniká z horské vody, kterou bereme z vlastního hlubinného vrtu. Vyhlášený slad z moravských ječmenů mu dává plnou chuť, chmel z Tršicka, který díky svému složení a vysoké kvalitě, charakteristickou nezaměnitelnou hořkost a dlouhé zrání v ležáckých sklepích vyváženou chuť a výborný říz. Proto právem nese titul Ryzí pivo z hor.
Délka trasy 33 km. Převýšení 757 m. Mapa trasy pro stáhnutí je tady.
Zkušení cyklisté mohou vyrazit přímo od ubytování. Trasa se jim protáhne na 54 km s převýšením 1050m.
Praděd 1491 m n. m.
Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka, také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.
Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou). Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce v okrese Bruntál. Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.
Staří Slované říkali hoře Stará vatra,[3] koncem 14. století se nazývala Keilichter Schneberg neboli Keilichtská Sněžná hora (Keilicht bylo jméno jiné hory nad Červenohorským sedlem). Posléze byla nazývána Klínovcová hora a Niská Sněžka. Až v 19. století získala po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd.[4] Turistická oblast okolo Pradědu je širokou veřejností označována za „Moravský ledovec“, a to díky dobrým sněhovým podmínkám po celou zimu, jež jsou celorepublikový unikát.
Cesta na nejvyšší vrchol Jeseníků bude trochu dobrodružný. Necháme totiž „doma“ auta a svěříme svůj osud místní autobusové dopravě a své kondici. Brzy ráno vyrazíme autobusem z Vernířovic do Velkých Losin. Tam přesedneme na další autobus směr Červenohorské sedlo. To bude náš výchozí bod. Vydáme se na trasu Výrovka (1167 m) – Malý Jezerník (1208 m) – chata Švýcárna – Praděd (1491 m). Tady si dáme něco dobrého, pokocháme se výhledy (snad) a budeme pokračovat dále směr ubikace. Budeme míjet magické Petrovy kameny – Čertova stěna (1075 m). Dále se cesta pomalu svažuje k dočasnému domovu.
Délka trasy je necelých 27 km /teda pokud nepotkáme nějakou zkratku/ s převýšením nějakých 750 m. Mapa trasy pro stáhnutí je tady.
Králický Sněžník 1423 m n. m.
Králický Sněžník je nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří, které je součástí Krkonošsko-jesenické subprovincie. Vrchol leží přímo na česko-polské hranici. Vrcholek je nejvyšší bod okresu Ústí nad Orlicí a celého Pardubického kraje.
Výlet na Dolní Moravu bude velice oblíbený. Je tady mnoho vyžití a každý si může vybrat na co bude mít chuť. Nebudeme se zmiňovat o variantě sezení u pivíčka v hospůdce, ale mladší si mohou vyzkoušet místní traily, cyklisté pohoďáci si projedou místní cyklotrasy po širokém a dalekém okolí, a turisté si vyrazí třeba Králický Sněžník. A tu poslední variantu tady popíšeme.
Start turistického výletu bude samozřejmě Dolní Morava. Vyrazíme po žluté kolem řeky Moravy přímo na vrchol Králíčáku. Cestou nahoru určitě nemineme Vodopád na Hlubokém potoce. Na vrcholu se pokocháme výhledy a vyrazíme dále do Polska. No ne zase tak daleko na polské území nevnikneme. Jen cípe Polska pošlapeme a na vrcholu Malý Sněžník (1326 m) se vrátíme z5 na rodnou hroudu. Budeme pokračovat přes Hraniční skály (1319 m) – vrchol Klepáč (1144 m), kde se nachází další rozhledna a sestoupíme do výchozího bodu Dolní Morava.
Trasa je dlouhá krásných 22,5 km s převýšením 958 m. Mapa trasy pro stáhnutí je tady.
Dalimilova Rozhledna
Dalimilova rozhledna byla postavena v letech 2020-2021, otevřena byla dne 9. 7. 2021. Jde o repliku rozhledny (nazvané Kaiser Wilhelm Turm), která stála v letech 1899 až 1973 na Králickém Sněžníku.
Rozhledna se stala kamennou dominantou vrchu Větrov nad Starým Městem. Je vysoká 34 m a pyšní se malou a velkou vyhlídkovou věž. Upoutají vás i hezká cimbuří. Historický symbol regionu je zpět, i když na jiném místě. Můžete se rozhlédnout po úchvatném okolí.
Na horní vyhlídkový ochoz půjdete po 168 schodech. První vyhlídka je v 17 metrech, druhá ve 28 metrech nad zemí. Horní schodiště je ocelové. Uvidíte Staroměstsko, masivy Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku.
My samozřejmě nenavštívíme jen tuto rozhlednu. Rozhledna bude součásti výletu po okolí Starého Města.
Auta zaparkujeme na parkovišti ve Velkém Vrbnu v skiareálu Paprsek. Již nyní Dalimilovu rozhlednu uvidíme, avšak my se vydáme na opačnou stranu. Zelená turistická značka nás povede až k Císařské boudě, kde si dáme něco dobrého (něco co si vezmeme s sebou). Zelená značka nás dovede až na rozcestí Ostružník, kde se napojíme na modrou značku. Tato značka nás provede Adamovským údolím až na další rozcestí Malé Vrbno. Tady odbočíme na žlutou a Medvědí roklí vystoupáme na sedlo Kutný vrch. Dále hřebenovkou přes vrcholy Kutný vrch (798 m) a Jelen (799 m) dojdeme k několika vojenským bunkrům „pěchotní srub“ až sejdeme na kraj Starého Města. Pak nás již čeká závěrečný „výmyk“ na vrchol Větrov (918 m), kde se Dalimilova rozhledna nachází. Poslední část trasy je malý sestup k parkovišti, kde nás budou čekat naši 4koloví miláčci.
Trasa má necelých 20 km a je vhodná pro všechny věkové kategorie. Mapa trasy ke stáhnutí je tady.
Vodopád na Poniklém potoce
Výchozím místem je rozcestník v Koutech nad Desnou – centrum – bus, což je také autobusová zastávka na trase Šumperk – Jeseník.
Pokud přijedete vlakem, dovede vás k němu modrá turistická značka, vzdálenost od železniční stanice je 200 m. Od rozcestníku vyrazíto po žluté turistické značce směrem Poniklý potok (2 km). Pokud jedete autem, po jednom kilometru zaparkujete u dřevěného přístřešku nebo o kousek dál u turistické ubytovny Výsluní. Dál je závora a zákaz vjezdu.
Trasa pokračuje kolem cyklorozcestníku Knížecí cesta (620 m) až k rozcestníku Poniklý potok, kde se dáte doprava po neznačené pevné lesní cestě s mírným stoupáním. Následuje mírně náročnější stoupání (potok je po levé ruce) , které se asi po půl hodině mění téměř v rovinu. Nabídne se vám překrásný pohled, vlevo spatříte příkrý svah a dole meandrující potok. Za několik minut přijdete k zábradlí a jste v cíli cesty.
Trasa je dlouhá 10 km a je vhodná i pro cyklisty. A toho asi využijeme také my.
Mineralogická naučná stezka
Vydejte se na dobrodružnou výpravu do nitra země. Objevujte uníkátní naleziště a najděte si svůj drahokam.
Výjimečná lokalita v Jeseníkách plná nerostného bohatsví, to je ojedinělá MINERALOGICKÁ NAUČN STEZKA v okolí Vernířovic a Sobotína. Ta vás zavede k zajímavým místům, kde se vyskytují pozoruhodné minerály. N osmi lokalitách (Pfarrerb, Smrčina, Steinhübel, Rasovna, Kožušná, Střelecký důl, Zadní hutisko a Granátové skále) se nalézají místa výskytu minerálů.
Mineralogická stezka je oboustranně značná a přístupná v délce necelých 22 kilometrů. Je možné ji zkrátit a rozdělit na dva okruhy Venířovický (14,6 km) a Sobotínský (10,7 km).
Součástí je také zábavná „PERMONÍKOVA STEZKA“, určená pro děti. Zde mohou děti také soutěžit o drobné ceny. Některá naleziště nejsou přímo na naučné stezce (Kosaře, Střelecký důl, Steinhübel, Rasovna, Zadní hutisko), ale informační cedule s mapou vás k nim bezpečně nasměrují.
Nástupní místa jsou různá pro ty, kteří přijedou vlakem, autem nebo na kole. Pro cykloturisty na elektrokolech je ideální výchozí místo Obecní úřad Vernířovice, kde si také mohou zdarma nabít svá elektrokola.
Ztracená cesta
Tuto trasu jsem nazval jako ztracenou proto, že cesta vede přes Ztracené kameny i Ztracené skály. Tak jen doufám, že my se neztratíme. Výhodou tohoto výletu je to, že nikam nemusíme.
Prostě se na penzionu nabalíme a vyrazíme. Cestou narazíme na tři vrcholy:
Čertova stěna (1075 m) je bezesporu nejkrásnější skalní stěnou Hrubého Jeseníku a jedním z nejkrásnějších skalních výtvorů pohoří. Čertova stěna se tak může směle řadit po bok takových skalních útvarů jako jsou Petrovy kameny, Ztracené kameny či skaliska na vrcholech Vozka nebo Keprník. Čertova stěna je dlouhá skalní řada táhnoucí se po severní rozsoše hory Břidličná (1 358 m) spadající strmě do údolí říčky Merta. Jedná se o území významné a cenné Přírodní rezervace Břidličná, v níž nalezneme mnoho stop mrazového zvětrávání z poslední doby ledové. Včetně balvanů, které za působení vody a „kluzkého“ podloží kloužou rychlostí několik centimetrů za rok do údolí. Za nějakých 50 000 let budou dole ve Vernířovicích…
Břidličná hora (1 358 m), někdy také jen Břidličná, je nápadný vrchol hlavního hřebene Hrubého Jeseníku ležící mezi vrchy Jelení hřbet (1 367 m) a Pecny (1 330 m). Břidličná hora vystupuje nad horní hranici lesa a její vrchol je potenciálně dobrým rozhledovým bodem. Břidličná hora je součástí Přírodní rezervace Břidličná, která byla vyhlášena v roce 2008. Její rozloha činí 651,98 ha. Předmětem ochrany jsou výjimečné skalní a zemní tvary, zachovalá lesní a subalpínská společenstva a výskyt řady vzácných rostlin a živočichů.
Pecný (1 334 m) je první výrazný vrchol hlavního hřebene Hrubého Jeseníku při pohledu od jihu. Nachází se mezi sedlem Skřítek, resp. kótou Pec (1 311 m) a Břidličnou horou (1 358 m) na severu. Vrchol Pecny snadno poznáte, na jeho vrcholu stojí pěkné skalisko ze světlých devonských kvarcitů, které nápadně vystupuje nad zarovnaný povrch této části hřebene Hrubého Jeseníku. Z jeho vrcholu se otevírají doslova kruhové rozhledy. Za dobré viditelnosti se lze pokochat množstvím vrcholů Hrubého Jeseníku, Králického Sněžníku, Hanušovické vrchoviny a Nízkého Jeseníku s nápadnými vrchy Velký Roudný a Malý Roudný i hřeben Moravskoslezských Beskyd.
Trasa: 7Dvorů – Vernířovice (kostel) – Vernířovice (kaplička) – Studánka nad Kosaři – Čertova stěna (1075 m) – Jelení studánka – Břidličná hora (1358 m) – Pecny (1330 m) – Pec (1311 m) – Ztracené kameny – Ztracené skály – Pod Ztracenými kameny – Socha Skřítek – Skřítkovský smyk – Nad Brněnkou – Klepáčov – chata – Svobodín – Základy kaple sv. Jana Křtitele – Vernířovice – pila – 7Dvorů
Trasa je dlouhá 22,5 km a zdoláme převýšení 930 m.
Rozhledna Bukovka Rapotín
Procházku z Rapotína na Přední Bukový kopec určitě oceníte. Zvláště proto, že na jejím konci vás čeká vystoupat na krásnou, moderní rozhlednu. Bukovka má dřevěnou konstrukci, kterou spojují ocelové prvky. Budete stoupat po 111 schodech do vyhlídkové plošiny. Ta je instalována 18 m nad zemí. Pohled z ní je dechberoucí. Uvidíte nejen údolí Desné jako na dlani, ale i hlavní hřeben Jeseníků. Za pěkného počasí se rozhlédnete i směrem k Šumperku a Libině. Zajímavostí této rozhledny je útulna, kterou lze využít k odpočinku či ukrytí před nepřízní počasí ve spodní části stavby.
S rozhlednou je spojena naučná stezka Bukovka. Projít ji z Rapotína celou se vám rozhodně vyplatí. Její celková délka je 8,5 km. Začíná a končí v Rapotíně u obecního úřadu. Půjdete krásnou krajinou, z deseti informačních tabulí načerpáte vědomosti o krajině i i obci Rapotín. Rozhledna je součástí stezky.
Po cestě naučnou stezkou si můžete užít lesní balneo. Je na stezce devátým stanovištěm, a to tím nejpříjemnějším. Turistická atrakce má relaxační charakter na bázi proslulých Priessnitzových procedur. Projdete se bosi speciálními káděmi se studenou pramenitou vodou a po nášlapném chodníčku vytvořeném z různých kamínků. Do kádě můžete ponořit také obě předloktí rukou. Tyto procedury vám pomohou k prokrvení končetin a podpoří váš tkáňový metabolismus. Poslední 2,2 kilometry pak už jen lehce seběhnete do cíle v Rapotíně.
Mapa trasy ke stáhnutí je tady.
Termály Losiny
Unikátní termální park, jediný svého druhu v České republice. Základem je souznění člověka s přírodou. Park využívá přírodní léčivé zdroje z lázní Velké Losiny. Poskytuje zdroje pro dosažení harmonie těla a mysli – záleží jen na nás, jaký koktejl si z nich namícháme.
Můžeme vyzkoušet devatero termálních bazénů a vodní atrakce. Nechme své tělo hýčkat při profesionálních masážích. Načerpejme energii při pohybových aktivitách v bazénu. Dopřejme své imunitě pobyt ve čtyřech typech saun. To vše s vaší rodinou, v zázemí termálního parku.
Otevíraví doba je od 9 – 20:00 hod. (kromě pondělí. To termály otevírají v od 13:00 hod.
Saunový svět je v pondělí a úterý zavřený!
Ceny jsou nemalé:
Celodenní vstup 550 Kč, 4 hodinový 500 Kč. Vstup do saunového světa plus 100 Kč ke vstupnému do bazénu.
Odkaz na www stránky termálu je tady.
Ruční papírna
Velké Losiny ležící severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří. Jsou známé nejen svou bohatou a zajímavou historií, staletou lázeňskou tradicí, ale i řadou cenných kulturních památek.
Zcela právem k nim náleží také velkolosinská ruční papírna, jež byla na zdejším panství moravského rodu pánů ze Žerotína založena na sklonku 16. století.
Papírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilního mlýna Jan mladší ze Žerotína. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 – 1596.
Otevírací doba do muzea je skoro každý den od 9 do 17 hod.
Cena Vstupného pro dospělého člověka je 180 Kč. Nad 65 let je vstupenka zlevněná na 150 Kč.
Odkaz na stránky tady.
Pohoda v areálu
Samotný resort 7 Dvorů poskytuje možnosti jak strávit číst dovolené. Penzion nabízí venkovní posezení, gril, ohniště, bazén, velkou louku i wellness, který máme jednou v ceně ubytování.
Takže jak si můžeme užít pohodu:
– lehárko u bazénu s dobrou knížkou a dobrým pitím
– bazén, opalování a lenošení
– k dispozici je nám celá louka u penzionu. Zde můžeme hrát soft tenis, Mollki, …
– vnitřní prostory skrývají bazén, který je nám k dispozici (jedenkrát by to mělo být zadara)
– čepovat by se mělo pivko Radegast a možná se v lednici najde i mléko pro koktejly
Zlatý důl ve Złotém Stoku
Návštěva dolu
Obsahuje prohlídku s průvodcem Štoly Gertruda s tajemnou Chodbou Smrti, Černé štoly s jediným v Polsku podzemním vodopádem, Muzea Minerálů a mincovny
– Návštěva „Štoly Gertruda“
– Setkání s gnómem ve Chodbě Smrti
– Jediný v Polsku podzemní vodopád
– Jízda „Oranžovou tramvají“
Zlatý důl, kromě standardního programu prohlídky, poskytuje mnoho dodatečných atraktivit, které je možné si vybrat podle svých zájmů, nebo je spojit dohromady a navštěvovat důl se zúčastňujíc hry s příběhem.
- Podzemní sjezd na lodi
- Návštěva s příběhem
- Vypírání zlata
Důl je každodenně otevřený
Letní sezóna (1.IV – 31.X) od 9:00 do 18:00
poslední vstup 17.30
Doba trvání prohlídky asi 90 minut
Ceny vstupenek:
17 PLN normální
14 PLN zlevněná
(Děti do 4 let, důchodci, invalidi, studenti, školní mládež)
Do ceny vstupenky je zahrnuta průvodcovská služba, jízda podzemním vláčkem, návštěva muzea minerálů.
Jeskyně na Pomezí
Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence, ležící v zalesněném svahu vedle silnice vedoucí z Lipové-lázně do Vápenné. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území, dnes národní přírodní památka Jeskyně Na Pomezí.
Jeskyně byly objeveny v letech 1934–1936 díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu. Roku 1936 byla objevena rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 m od povrchu. Unikátní jeskynní systém je předmětem zájmu odborníků různých vědních oborů. Je zde prováděn karsologický výzkum včetně datování jeskynních výplní a je soustavně sledován stav jeskynního mikroklimatu.
Jeskyně Na Pomezí se vyznačují úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky. Na území krasu nalezneme jak podzemní tak povrchové krasové jevy, mezi povrchové patří závrty, ponory a vývěry. Jeskyně mají bohatou krápníkovou výzdobu, nalezneme zde stalaktity, stalagnáty, sintrové vodopády, záclonky, jezírka s jeskynními perlami, nátekové formy i drobná brčka. Návštěvníky zde také čeká stalaktit nezvyklého tvaru Zkamenělé srdce a symbol zdejších jeskyní – Zkamenělý pes, vzniklý na úlomku dřeva, splaveného v dávných dobách do podzemí.
Celková délka jeskynního systému je asi 1 700 m, délka turistické trasy činí 390 m s dobou prohlídky 45 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7°C, vlhkost ovzduší 99 %.
Jeskyně slouží jako zimoviště pro letouny, hlavně ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a netopýra velkého (Myotis myotis). Při sčítání bylo zjištěno až 600 jedinců v 11 druzích. Zabydlel se zde i pavouk meta temnostní (Meta menardi).
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – BludovečekNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x), 2 univrzální zásuvky (do kterých si můžete dokoupit svůj kabel na POWER BOX) a 2 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů. Součástí nab … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – RapotínNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x), 2 univrzální zásuvky (do kterých si můžete dokoupit svůj kabel na POWER BOX) a 2 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů. Součástí nab … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Loučná nad DesnouNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x), 2 univrzální zásuvky (do kterých si můžete dokoupit svůj kabel na POWER BOX) a 2 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů. Součástí nab … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Hlavní třída ŠumperkNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x) a 4 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů.Součástí nabíjecí stanice je také informační mapa, co lze během dobíjení vaší ba … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Papírna Velké LosinyNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x) a 4 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů.Součástí nabíjecí stanice je také informační mapa, co lze během dobíjení vaší ba … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Areál KoutyNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x) a 4 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů.Součástí nabíjecí stanice je také informační mapa, co lze během dobíjení vaší ba … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Pradědovo dětské muzeum BludovNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x) a 4 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů.Součástí nabíjecí stanice je také informační mapa, co lze během dobíjení vaší ba … (víc)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Chata Červenohorské sedloNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x) a 4 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů.Součástí nabíjecí stanice je také informační mapa, co lze během dobíjení vaší ba … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Elektrárna Dlouhé StráněNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x) a 4 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů.Součástí nabíjecí stanice je také informační mapa, co lze během dobíjení vaší ba … (více)
|
 |
Nabíjecí stanice pro elektrokola – Chata SkřítekNabíjecí stanice obsahuje nabíječku pro systémy BOSCH (2x), SHIMANO (2x) a 4 zásuvky 230 V pro připojení vlastních nabíječek ostatních systémů. Součástí nabíjecí stanice je také informační mapa, co lze během dobíjení vaší ba … (více)
|